Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 6 )
Umístění: Praha 2, nám. Míru 1450/7, Vinohradské divadlo, I. patro
Nápis:
A. LETENSKÁ
POPRAVENA V MAUTHAUSENU
Foto: Vladimír Štrupl, 2.1.2008
Umístění: Praha 2, Budečská 1026/14
Nápis:
ZDE V BŘEZNU R. 1939 JOSEF ŠKALDA S NĚKOLIKA SPOLUPRACOVNÍKY ZALOŽIL ILLEGÁLNÍ ČASOPIS V BOJ DRUŽSTVO V PRVNÍM SLEDU
SVOJI PRÁCI PRO VLAST ZAPLATIL ŽIVOTEM
BYL SŤAT V BERLINĚ PLÖTZENSEE 23. LEDNA 1942
Souřadnice: N 50°4´27,169´´ E 014°26´31,833´´
Foto: Vladimír a Diana Štruplovi, 5.4.2008
Umístění: Praha 2, Francouzská 436/36, pd s bustou na nároží
Nápis:
ZDE SE NARODIL ARMÁDNÍ GENERÁL
ING. ALOIS ELIÁŠ
BOJOVNÍK ZA SVOBODU NÁRODA
POPRAVENÝ NACISTY 19.6.1942 POLITIČTÍ VĚZNI A LEGIONÁŘI PRAHA XII
Souřadnice: N 50°4'22,699" E 014°26'29,316"
Foto: Vladimír a Diana Štruplovi, 5.4.2008
Umístění: Praha 2, Ječná 509/12, v průjezdu
Nápis:
NA TOMTO MÍSTĚ PADL
PŘI KONÁNÍ SVÝCH POVINNOSTÍ
DNE 14. ÚNORA 1945
JAN KAMMEL DÍLOVEDOUCÍ FY ED. VALACH
NEZAPOMENEME!
Souřadnice: N 50°4´31,457´´ E 014°25´23,517´´
Foto: Vladimír a Diana Štruplovi, 5.4.2008
Umístění: Praha 2, Jenštejnská 1966/1, Hlávkova kolej
Nápis:
ZDE STUDOVAL KOMUNISTA BOJOVNÍK
DR. ING. OTAKAR RUNA
NAR. 15.7.1915 POPRAVEN 28.11.1941
Souřadnice: N 50°4´30,671´´ E 014°24´58,484´´
Foto: Vladimír a Diana Štruplovi, 5.4.2008
Umístění: Praha 2, Jenštejnská 1966/1, Hlávkova kolej
Nápis:
ZDE ŽIL STUDENT JAN OPLETAL
* 31.XII.1915 + 11.XI.1939
Souřadnice: N 50°4´30,671´´ E 014°24´58,484´´
Foto: Vladimír a Diana Štruplovi, 5.4.2008
Umístění: Praha 2, Lužická 1892/7
Nápis:
ZDE ŽILI PHDR. JAN FRČEK A ING. BOHUMIL TICHOTA
KTEŘÍ BYLI V ČERVNU 1942 V PRAZE – KOBYLISÍCH NACISTY POPRAVENI.
ČEST JEJICH PAMÁTCE!
Poznámka:
Jan Frček vzpomenut na pamětní desce Obětem 2. sv. války v Praze 1, Klementinum 190. Oba jsou vzpomenuti na pamětních deskách v Památníku protifašistického odboje Kobyliská střelnice, Praha 8, Žernosecká.
Souřadnice: N 50°4´25,336´´ E 014°26´34,754´´
Foto: Vladimír a Diana Štruplovi, 5.4.2008
Umístění: Praha 2, Moravská 1530/9, pošta
Nápis:
OBĚTEM NACISMU
KRAUS ANTONÍN + 11.3.1945 EBRACH, ŠUBRT ANTONÍN + 20.8.1944 WALDHEIM, KROC FRANTIŠEK + 13.6.1943, MARKL VLADIMÍR + 5.5.1945, MITLÖHNER JULIUS + 7.5.1945, PLASS FRANTIŠEK + 7.5.1945, BARTŮNĚK JAN + 7.5.1945, KUČERA ANTONÍN + 8.5.1945, KNOTEK ANTONÍN + 14.2.1945, MÁDR JOSEF + 27.2.1945 HALLE N. S.
NEZAPOMENEME!
Souřadnice: N 50°4'28,129" E 014°26'34,058"
Foto: Vladimír a Diana Štruplovi, 5.4.2008
Umístění: Praha 2, Pod Zvonařkou 2203/10
Nápis:
ZDE ILLEGÁLNĚ PRACOVAL
A BYL 27.1.1945 ZASTŘELEN
KAREL HOLLER
ČEST JEHO PAMÁTCE!
Souřadnice: N 50°4'7,949" E 014°26'6,239"
Foto: Vladimír a Diana Štruplovi, 5.4.2008
Umístění: Praha 2, Žitná 562/10
Nápis:
NA TOMTO MÍSTĚ BYL 5.1.1923 SPÁCHÁN ATENTÁT NA JUDR. ALOISE RAŠÍNA (* 18.10.1867). PRVNÍHO MINISTRA FINANCÍ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY. SMRTELNÉMU ZRANĚNÍ PODLEHL 18.2.1923.
V TOMTO DOMĚ BYL 13.12.1939 ZATČEN GESTAPEM JEHO SYN, JUDR. LADISLAV RAŠÍN (* 22.6.1900), POSLANEC NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ, JEDEN Z VŮDCŮ DOMÁCÍHO
ODBOJE. ZEMŘEL V NACISTICKÉ VĚZNICI VE FRANKFURTU NAD MOHANEM 20.3.1945.
Poznámka:
V tomto domě dr. Rašín žil a před ním byl 5. ledna 1923 anarchistou J. Šoupalem smrtelně postřelen; na následky atentátu o několik týdnů později, 18. února, zemřel. Při vzpomínkovém aktu budou slavnostně odhaleny obnovené pamětní desky v chodníku před domem v Žitné č. 10 a také nová pamětní deska na domě. O předláždění chodníku do původní podoby z doby první republiky, připomínající rok atentátu na Rašína (viz archivní foto), se zasadila městská část; pamětní desku na domě nechala zřídit Rašínova vnučka. Po roce 1948 byly totiž z chodníku i z domu odstraněny téměř všechny připomínky atentátu na dr. Rašína a na jeho osobnost.
JUDr. Alois Rašín byl především „velkým mužem“ Října 1918 a nejvýraznější osobností mezi představiteli Národního výboru, který dne 28. října 1918 vyhlásil československou samostatnost. Byl autorem prvního základního zákona československého státu – napsal ho v noci z 27. na 28. října 1918. Měl významný podíl na tvorbě československé měny, od r. 1922 stál v čele ministerstva financí. (Zdroj: www.praha2.cz)
Ladislav Rašín (22.6.1900 Praha – 20.3.1945 Frankfurt nad Mohanem) byl český politik a právník.
Narodil se jako první potomek Aloise Rašína. Po první světové válce začal studovat práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a současně působil jako osobní tajemník svého otce. Svá studia úspěšně ukončil v roce 1923.
V roce 1924 sepsal na základě studia materiálů z pařížské mírové konference knihu Vznik a uznání československého státu, která dokazovala význam 28. října 1918 pro vznik Československa. Připravil též k vydání Paměti svého otce, který vyšly v roce 1929.
Po ukončení studií se začal věnovat advokacii, v době 1. republiky obhajoval například Jiřího Stříbrného.
Ladislav Rašín působil, stejně jako jeho otec, v Československé národní demokracii. V jejím rámci je angažoval ve skupině členů okolo časopisu Národní myšlenka, jehož byl spoluzakladatelem. Aktivně též působil v Mladé generaci Československé národní demokracie.
V roce 1935 by zvolen poslancem za Národní sjednocení. Při obecních volbách na jaře 1938 navrhoval v obcích s vysokým zastoupením německého obyvatelstva jednotné kandidátky českých stran, které by byly účinnou protiváhou nacisticky a protičesky zaměřené SdP, která měla podporu drtivé většiny německého obyvatelstva. Jeho návrh se mu však nepodařilo zrealizovat.
V období Mnichovské krize byl jedním z hlavních odpůrců kapitulace a jedním z vedoucích představitelů Výboru na obranu republiky.
V době 2. republiky patřil mezi odpůrce změn politického systému. Po německé okupaci a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava se Ladislav Rašín zapojil do odbojové činnosti v rámci Politického ústředí.
13. prosince 1939 byl zatčen gestapem a uvězněn ve věznici na Pankráci. V létě 1940 byl převezen do Berlína a v prosinci 1941 postaven před soud. Před soudem pronesl odvážnou obhajobu, při které se prohlásil za věrného svému národu a obvinil Německo z porušování protektorátní autonomie. Soud jej odsoudil k trestu smrti, rozsudek byl po roce změněn na 15 let těžkého žaláře. Prošel řadou věznic a během pobytu v nich těžce onemocněl. Zemřel krátce před příchodem americké armády ve vězeňské nemocnici ve Frankfurtu nad Mohanem.
Roku 1995 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka I. třídy.
(Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ladislav_Ra%C5%A1%C3%ADn )
Souřadnice: N 50°4'37,816" E 014°25'22,186"
Foto: Vladimír a Diana Štruplovi, 5.4.2008