armádní generál Ing. Alois Eliáš
Čs. válečný kříž 1918, Čs. revoluční medaile, Čs. medaile Vítězství, L´Ordre National de la Legion d´Honneur – Chevallier, Croix de Guerre avec palme, Médaille Commémorative Francaise de la Grande Guerre, Le Médaile de Verdun, Orden Svetog save III. reda, Ordinul Steaua Romaniei eu spade in gradul Comandor cu paglica de Virtute Militara, Polonia Restituta, Čs. válečný kříž 1939, Čs. vojenský řád bílého lva Za vítězství
* 29. 9. 1890 v Praze
1911 – absolvent ČVUT
zaměstnán u stavební firmy
1. 10. 1913 – nastoupil jako jednoroční dobrovolník k pěšímu pluku č. 28 v Praze
23. 8. 1914 – odeslán na ruskou frontu, kde za týden padl do zajetí
v zajateckých táborech
27. 3. 1916 – vstoupil do ruské armády jako stavební úředník
VII. 1917 – vstoupil do čs. legií a byl presentován jako střelec u 5. čs. střeleckého pluku v Borispolu
X. 1917 – odjíždí do Francie, přidělen k 33. fr. pěšímu pluku v Cognaku, zařazen do důstojnické školy
28. 2. 1918 – povýšen na podporučíka, zařazen k 21. čs. střeleckému pluku
bojoval v Alsasku, na Aisně, u Terronu,
22. 8. 1918 – povýšen na nadporučíka
10. 1. 1919 – jako kapitán se navrátil do vlasti, je hned nasazen proti Polákům na Těšínsku, v VI. na Slovensku proti Maďarům
1. 6. 1919 – povýšen na majora
5. 11. 1919 – zástupce přednosty stavebního oddělení MNO
od 1920 – slouží u p. pl. 21 v Čáslavi
1921 – pobočník MNO, od XI. posluchač Vysoké školy válečné v Paříži
21. 12. 1921 – povýšen na podplukovníka
1924 - po návratu z Paříže zařazen na MNO jako přednosta 1. oddělení
1. 5. 1928 – jmenován plukovníkem
20. 7. 1929 – jmenován brigádním generálem
1931 – velitel 2. pěší brigády v Chomutově, stálý člen čs. delegace při konferenci o odzbrojení v Ženevě
XII. 1933 – velitel 3. pěší divize v Litoměřicích
XI. 1935 – velitel V. sboru v Trenčíně, divizní generál
30. 9. 1939 – zástupce MNO gen. J. Syrového
1. 8. 1938 – 26. 4. 1939 – ministr dopravy ve Beranově vládě
27. 4. 1939 – jmenován ministerským předsedou vlády PčaM, a v této vysoké pozici udržoval styk s odbojovými organizacemi i bývalým presidentem E. Benešem. Financoval odboj a organizoval jeho zpravodajské krytí. Kladl odpor německým germanizačním snahám.
27. 9. 1941 – po příchodu R. Heydricha do Prahy byl zatčen a 1. 10. odsouzen k smrti
vykonání rozsudku bylo odloženo
19. 6. 1942 – v rámci represí po atentátu na R. Heydricha byl popraven na střelnici v Praze - Kobylisích
1946 – povýšen do hodnosti armádního generála i. m.
Ačkoliv existuje jeho hrob v Markovicích u Čáslavi, za války zachráněná urna s jeho popelem tam nebyla nikdy uložena a klikatými cestami osudu se dostala do správy historika Tomáše Pasáka. Po jeho smrti byla objevena a na návrh VHÚ byla slavnostně uložena v Národním památníku na Vítkově dne 7. 5. 2006 i s urnou jeho manželky.
(zdroj: T. Pasák – generál Alois Eliáš, Vojenské osobnosti československého odboje 1939 – 1945)
více:
http://zivotopisyonline.cz/alois-elias.php http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/101014917670250-pohreb-generala-eliase-a-jeho-manzelky.html
Odkaz na hrob v Praze 3, Národním památníku na Vítkově - ZDE
Odkaz na kenotaf v obci Markovice, okres Kutná Hora - ZDE
Odkaz na pamětní desku v Praze 2 - ZDE
Odkaz na pamětní desku v Praze 6 - ZDE
Komentáře
Přehled komentářů
dobrý den, mám jako malý vzpomínku, že jsem jeho hrob viděl ve Viklanticích na hřbirově značně zdecimovaný, nemáte někdo nějaké informace, zda se nemýlím....?
Re: Hrob
(martin, 21. 4. 2014 17:34)Obec Viklantice patrně neexistuje, alespoň není dostupná na mapy.cz. Obec Vyklantice, okres Pelhřimov jenž existuje v databázi zatím nemáme.
Hrob
(Petr Sládek, 21. 4. 2014 17:11)