SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz

Mezinárodní vědecké sympozium „Přínos armády pro vznik a  rozvoj České republiky“

Ve dnech 23.–24. listopadu 2011  na půdě Univerzity obrany v  Brně uspořádali Československá obec legionářská a Ministerstvo obrany ČR mezinárodní vědecké sympozium na téma “Přínos armády pro vznik a rozvoj České republiky“. Záštitu nad podujetím převzal rektor Univerzity obrany brig. gen. v zál. Prof. Ing. Rudolf Urban, CSc, který dvoudenní konferenci též zahájil a ve svém otevíracím projevu zdůraznil význam vzdělání velitelských kádrů, kultivace vlasteneckých tradicí a historického povědomí příslušníků současné armády, studentů, mladé generace a širší veřejnosti vůbec.
Jako svědectví toho, že i v dnešní době se najdou školy a pedagogové, kteří si důležitost a význam takových postojů dobře uvědomují, byly v úvodu prvního dne sympozia předány ocenění hejtmana Jihomoravského kraje  a ČsOL zástupcům několika základních a středních škol (Brno – Šaratice, Vyškov, Slavkov u Brna, Bučovice, Uherské Hradiště a jiné). Česká obec sokolská ocenila zase činnost JUDr. Jana Kuxe a Mgr. Víta Dorina v oblasti propagování sokolských a legionářských tradic.
Přítomní, mezi kterými bylo i hodně mladých lidí a studentů, si pak s velkým zájmem vyslechli celou řadu referátů pokrývajících problematiku ozbrojených sil od první světové války, vzniku a působení československých legií, přes budování armády v době meziváleční i zapojení legionářů, příslušníků československých ozbrojených sil, letců, studentů atd. do odboje v letech druhé světové války. Zvláště podnětnými byly referáty Jaroslava Nešpora (Sokol a jeho vliv na formování a život čs. legií), Františka Hanzlíka (Pomoc krajanů z USA při budování čs. zahraničního vojska v letech 1917–1918), Jiřího N. Jaroša (Legionáři I. odboje a habsburská státní zrada), Emila Kulfánka (Důvody obsazení českého pohraničí armádou v prosinci 1918), Vlastimila Němečka (Přínos dobrovolnických útvarů, zejména Slovácké brigády, při vzniku ČSR v letech 1918–1920), Ladislava Kudrnu (Podíl československých letců na uznání prozatímní vlády 21. července 1940), Petra Kopečného (Obrana národa a její postavení ve strukturách domácího odboje ve 2. sv. válce), Jozefa Leikerta (Českí a slovenskí študenti v Československej zahraničnej armáde v rokoch 1939–1945), Miroslava Klusáka a Aleny Vrtákové (Přínos žen v 1. čs. armádním sboru v SSSR k osvobození Československa a k aktivaci žen v armádě) a mnohé další. Účastníci sympozia si se zájmem vyslechli také vzpomínky veterána plk. Ing. Jana Hronka, účastníka bojů za osvobození Československa ve druhé světové válce o odboji na Moravě a hlavně o spolupráci paravýsadku Clay s partizánskou brigádou Jana Žižky z Trocnova, jakož i zajímavý příspěvek Miroslavy Polákové z Uherského Brodu o kpt. Josefu Pelantovi. Odznély taktéži informace Františka Trávníčka o vojenském posádkovém hřbitovu v Užhorodě a příspěvky Jana Kuxe o pátrání po legionářských bojích a hrobech padlých Čechů a Slováků v Rusku a na Ukrajině, jakož i příspěvek k problematice zločinů banderovců na území Československa a  Polska a o zkreslování jejich činnosti v pracích některých současných autorů a publicistů.
Několik referujících se soustředilo i na málo známé nebo kontroverzně vnímané události a osobnosti. Pavol Kanis se zabýval tragickým letem generála Milana Rastislava Štefánika 4. května 1919 se závěrem, že to bylo letecké neštěstí, havárie; Karel Kellner nastínil tragický osud generála Jana Syrového a jeho opakované pokoření zvláště po roce 1945. Na pokračování legionářských tradic a na opravdové vlastenectví legionářů ve druhém odboji poukázalo více příspěvků, například Ludvíka Horčicu (Zapojení čs. legionářů v Obraně národa za 2. sv. války) nebo Vlastimila Schildbergra (Účast ruských a francouzských legionářů při osvobozování ČSR v roce 1945) a další. Legionářské tradice v současné Hradní stráži rozebral Martin Kunc (Hradní stráž jakožto nositel legionářských tradic). Málo známou kapitolu o zapojení katolického Orla do odboje rozebral Vít Příkaský.
  Z konference jenž přispela k připomenutí historické pravdy o legiích, druhém odboji i některých výrazných postavách protifašistického odboje, našich skutečných hrdinech, kteří věděli, kde je jejich místo a bez ohledu i na oběti nejvyšší prokázali věrnost zásadám svobody a demokracie, na kterých zakladatelé Československa Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik tento stát budovali, bude vydán sborník příspěvků. Prostřednictvím této publikace se s přednášenou problematikou budou moci obeznámit i ti zájemci, kteří na sympoziu nemohli být přítomni, odborná veřejnost, novináři, studenti a další čtenáři. Jak na to poukázalo více řečníků, historie československé, dnes české a slovenské armády, je úzce spjata se vznikem Československa a s bojem našich národů za všelidské hodnoty: nezávislost, svobodu, demokracii, rovnoprávnost  a  lidská práva. Také bylo zdůrazněno, že nic není tak často zkreslováno ve jménu moci, jako právě historie. Tím větší význam mají takové akce, které na nebezpečí deformace či falšování národní historie poukazují a obeznamují hlavně mládež s tradičními hodnotami, ke kterým se vždy naši nejlepší vlastenci hlásili a ve jménu kterých šli opakovaně do boje s nepřítelem. Nikdo nechce, aby se válečné konflikty v Evropě opakovaly, ale musíme být připraveni v případě potřeby svou vlast a naši svobodu hájit i se zbraní v ruce tak, jako na to vždy poukazoval první československý prezident T. G. Masaryk. Svoboda se nedává darem, je třeba si ji i za cenu velkých obětí vybojovat a pak i hájit.
  Vřelé díky za zdařilou akci patří především Československé obci legionářské v  Praze a Ministerstvu obrany ČR za její financování, ale také organizátorům, aktivním a obětavým členům ČsOL,  Janu Kuxovi a  Františku Trávníčkovi, kteří vše výborně připravili, zorganizovali na vysoké odborné úrovni a  také po dva dni moderovali.
- - - - -
F. Vrábel, člen Jednoty ČsOL Český Brod