SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz

Prezentace činnosti spolku pro vojenská pietní místa, o.s. a  jednoty ČsOL v Českém Brodě

Tato akce proběhla v úterý 2. září v klubovně ČsOL v hotelu Legie v Praze. Logisticky velmi dobře zabezpečená akce začala v 15 hodin. Do té doby Pepa, Martin, Vladimír a Honzin nachystali sál, projektor, občerstvení a široký sortiment našich propagačních materiálů (Legionáře, Monumenty, letáčky a brožurky).

Nejspíš jsme trochu podcenili propagaci akce, kdy jsme upozornění na akci dali na web necelé dva měsíce dopředu. Stejně tak pozvánek se rozdalo a rozeslalo asi málo. Snažili jsme se celou akci směřovat hlavně do řad odborné veřejnosti, jako takový klon našeho Pardubického semináře. Jednoduše řečeno, aby se i v Praze konala podobná akce jako v Pardubicích, byť menší rozsahem. Přesto všechno a i přes mnoho potvrzených účastí, jsme přivítali tři návštěvníky. Nicméně nám bylo velkou ctí přivítat a seznámit se s pány plk. v. v. Ing. Emilem Kulfánkem z krajského koordinačního výboru ČSBS v Praze, Ing. Vladimírem Prchlíkem CSc. z České obce Sokolské a s Vladimírem Joudou z UMČ Praha 5.

Jako první vystoupil Martin s prezentací Spolku pro vojenská pietní místa, o. s. a s prezentací projektu mapování vojenských pietních míst. Cílem přednášky nebylo jen představit spolek a projekt, ale i vysvětlit, že cílem projektu je mapovat vojenská pietní místa a tedy ne pouze válečné hroby.

Stručně řečeno – každý válečný hrob je vojenským pietním místem, ale ne každé vojenské pietní místo musí nutně splňovat požadavky zákona o válečných hrobech a tedy být válečným hrobem. Toto je asi třeba stále zdůrazňovat, neb se stále, byť v menší a menší míře, objevují názory, že naše činnost je zbytečná, jelikož válečné hroby evidují úřady a MO. I z výše uvedeného je zjevné, že se jedná o naprosté nepochopení naší činnosti. Přednáška byla obšírná až dlouhá, ale doufejme, že splnila svůj účel.

Druhým příspěvkem bylo představení jednoty v ČsOL v Českém Brodě, kterou přednesl její předseda pplk. Josef Přerovský. Zmínil jak historii jednoty, okolnosti její obnovy, ale i naši činnost a plány do budoucna.

Třetím v pořadí vyl Honza Knicl, který se nejen výtečně ujal logistiky celé akce (ostatně jak je u něj zvykem vždy), ale jenž se stal ve spolku i garantem zpracovávání historických deníků. V současné době finišuje na dvou a to na deníku legionáře Františka Záruby a deníku Josefa Waldmanna, taktéž legionáře a odbojáře. Honzin nám nastínil nejen historii obou mužů, ale i postupy při zpracování dat a plány do budoucna co se s deníky stane. tedy nejen, že se data objeví na webu spolku, ale že plánujeme i jejich vydání, přinejmenším v elektronické podobě.1

Poslední přednáška nebyla příjemná, neb se týkala „Prachatické“ kauzy zbořeného pomníku. Tato věc již byla popsána na našem webu, ale je třeba ji stále prezentovat a pokusit se dosáhnout stavu, aby patřičné orgány konečně zasáhly a došlo naplnění ustanovení zákona o válečných hrobech, v tomto případě už zjevně hlavně té části, která řeší sankce.

V následné diskusi nám plk. v. v. Kulfánek vyjádřil podporu, nesouhlasil s naším plánem iniciovat úpravy zákona o VH a přislíbil podporu ze strany ČSBS, která se péčí o VH taktéž zabývá a jenž je organizací s významným slovem v dané věci. Při diskusi jsme si ujasnili, že spolku nejde o úpravu zákona o VH tak, aby se ze stávajícího něco rušilo, ale jen o pár doplňků a ujasnění. Taktéž připomenul účast ČSBS při pracích na pomníku akce skupiny Anthropoid. Navrhl nám také při prezentaci některých produktů ze spolkové knižní edice opatrnost při výběru jmen publikací, abychom nezavdali podnět k diskusi kdo byl obětí a kdo útočníkem ve válkách. Touto radou se pochopitelně budeme řídit zvláště pak u tématické řady.

Na to navázal i p. Jouda se svými aktuálními zkušenostmi s tzv. rodinnými hroby, které však obsahují ostatky legionáře či odbojáře. V této věci není dosud zcela jasno, nicméně zavládla shoda v tom, že i tyto hroby by měly být považovány za válečné za předpokladu, že se v hrobovém místě nachází osoba na níž se zákon o VH vztahuje. Je pochopitelné, že se města a provozovatelé z pochopitelných důvodů budou takovémuto výkladu zákona bránit, neb jde o hodně peněz, a konečné slovo bude muset mít MO. Nicméně je třeba tento stav dořešit, protože tím, že se o hrob nikdo nestará nám možná i denně zanikají válečné hroby, nebo přinejmenším vojenská pietní místa.

Bratr Prchlík ze Sokola nás upozornil na veřejnou sbírku k získání prostředků na obnovu pomníku odbojů v Praze 4 – Spořilově, který byl zničen německými okupanty v roce 1940. Více informací o této akci získáte na adrese www.sbirka.anlet.cz.

I přes „malou“ účast jsme příjemně strávili dvě hodiny a vzájemně se seznámili. Je to příjemné zjištění, že odborná veřejnost pro problematiku vojenských pietních míst a válečných hrobů má zájem o vzájemnou spolupráci. Dáme nyní na zvážení spolku, jestli bude mít cenu tuto akci ještě opakovat, například na jaře. Teoreticky by to smysl mít mělo, neb se podobných akcí moc nekoná, ale zase na druhou stranu zájem o prezentaci jsme vskutku čekali větší, zvláště přes ty potvrzené účasti.

Výsledným konstatováním našeho setkání v první řadě bylo, že zákon o válečných hrobech je i ve stávající podobě dobrý, jen jeho dodržování občas poněkud vázne.

Tímto bych jménem spolku i brodské jednoty ještě jednou chtěl poděkovat našim posluchačům, stejně jako ČsOL za zapůjčení sálu.