SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz

    V pátek osmého května 2009, 64 let po skončení největšího válečného konfliktu v lidských dějinách, byly obnoveny desky se jmény padlých na pomníčcích v Mělnickém Vtelně a v Radouni. Co jejich obnovení předcházelo?


    V říjnu loňského roku byl k 90. výročí samostatnosti československého státu Asociací nositelů legionářských tradic ANLET spuštěn ojedinělý projekt Pocta hrdinům národa. Záštitu nad ním převzal předseda Senátu Parlamentu ČR MUDr. Přemysl Sobotka.    
    K výzvě uctít a provést údržbu nebo opravu pomníku či válečného hrobu, se připojilo několik měst a obcí, hmatatelný efekt se však dostavil zatím pouze v Mělnickém Vtelně. Se starostkou paní Hanou Rašákovou jsme se poměrně snadno rychle dohodli a v prosinci zastupitelstvo obce jednomyslně rozhodlo o financování pomníčku ve Vrutické ulici. Deska na něm připomínala jména tří mužů, kteří zde padli na konci války.

    Mezitím se však členům Spolku pro vojenská pietní místa, Dianě a Vladimírovi Štruplovým, podařilo jednoho podzimního dne konečně nalézt jiný, dlouhá léta téměř zapomenutý pomníček v Radouni, která patří pod obec Mělnické Vtelno. Mělo se za to, že již ani neexistuje. Avšak při prolézání křovisky se najednou objevil – pod jabloní, porostlý mechem, s pár střepy černého skla, které zbyly z pamětní desky.
    Ta kdysi připomínala, že v těchto místech padl 7. 5. 1945 Josef Vítek. V okolí jsme z ní našli ještě pár střípků, ale bohužel žádný se zbytky původního nápisu.
    Nevíme, kdo a kdy desku rozbil, ale rozhodně to nebyl dobrý člověk.
    Na schůzi spolku bylo rozhodnuto, že desku na pomníčku obnovíme na spolkové náklady a na další potřebné práce seženeme prostředky a pomocníky. Dále jsme se dohodli, že kontaktujeme pamětníky a den po oficiálních pietních aktech společně s nimi uctíme památku padlých.
    Nechali jsme tedy odborně vygravírovat nápisy do dvou plastových desek. Pan František Novák oba pomníčky opravil, natřel a připevnil na ně pamětní desky. Vytiskli jsme plakáty a pozvánky, spolu s obcí zajistili jejich distribuci a zároveň byli na akci pozváni místní občané a několik přespolních hostů.

    Druhého května jsme oba pomníčky usadili, vysekali a vyhrabali okolo trávu a upravili okolí. U radouňského bylo ještě třeba vysekat křoví a přístup od silnice. Tento úkol nám zdárně pomohli splnit dobrovolníci František Novák a Otto Štrupl.

    V pátek 7. května uspořádala obec slavnostní pokládání květin u společného hrobu padlých na vtelenském hřbitově, u pomníku padlým v I. sv. válce na návsi Měl. Vtelna a u pomníku padlým 7. 5. 1945 na návsi v Radouni. Na všech třech místech starostka paní Rašáková přednesla krátké projevy a děti zarecitovaly hezké verše. Místostarosta ing. Stružka položil kytice a poté úklonou vzdal čest.
    V Radouni pokračoval slavnostní večer v kostele sv. Havla, kde zahrálo smyčcové kvarteto několik skladeb a bývalý starosta p. Videman přednesl několik básní.

    A konečně 8. května nadešel náš den. Za krásného, jasného a slunného dopoledne sešly na okraji obce ve Vrutické ulici téměř tři desítky místních občanů, včetně snachy jednoho z padlých paní Kneiblové, starostky a několika členů zastupitelstva. Velice nás těší, že mezi přítomnými bylo i několik dětí, které se zájmem sledovaly, co se bude dít.
    Členové spolku a jednoty Čs. obce legionářské Český Brod uvítali mj. také účastníka bojů v Pražském povstání ing. Vratislava Řeháka s chotí, který byl jako skaut v květnu 1945 v boji v Praze zraněn.

    Organizace se ujal místopředseda Spolku pro vojenská pietní místa Vladimír Štrupl, který akci naplánoval. Přítomné krátce seznámil s okolnostmi, za kterých místní občané Josef Kneibl, Josef Salač a maďarský voják Istvan Czegledi položili životy v Květnovém povstání českého lidu v r. 1945.

    Na konci války po přilehlé silnici od Mladé Boleslavi tudy prchali hordy nacistických vojsk Schörnerovy armády. Ustupovali před Rudou armádou na západ, do zajetí
k Američanům. Naši lidé se je na mnoha místech snažili zadržet či alespoň zpomalit. Početná německá kolona zastavila u zátarasu, její velitel nařídil našim zátaras odstranit, nebo bude vesnice zničena. Při následné represi byli zabiti dva místní muži a při odpálení pancéřové pěsti byl zabit vojín z maďarské jednotky, která se předtím přidala k našim povstalcům.
Její vojáci mj. pomáhali mj. odstraňovat nevybuchlé bomby z náletu.  

    Všichni tři jsou spolu s dalšími padlými z Měl. Vtelna a okolí pohřbeni ve společném hrobě na místním hřbitově.
    U slavnostně odhaleného pomníčku s novou deskou, která nahradila tu, která jej léta nezdobila, nastoupili čestnou stráž pplk. ing. Josef Přerovský, předseda jednoty ČsOL Český Brod a nprap. Jan Kincl, oba ve vojenských stejnokrojích. Vojenským pozdravem, položením květin a úklonou jsme uctili jejich památku.

    Následně se většina přítomných přesunula na okraj Radouně a poté asi dvěstě metrů polní cestou k místu, kde padl 7. května 1945 Josef Vítek. Padl v den, kdy v Praze vrcholil německý útok proti povstalcům.
    K druhému obnovenému pomníčku nastoupila čestná stráž a přítomní si vyslechli, za jakých okolností vtelenský rolník a dobrovolný hasič padl.
    V blízkém Řepíně se 5. května usadil partyzánský oddíl Národní mstitel, který od konce března 1945 operoval v okolí. Oddílu velel major Rudé Armády P. A. Kaniščev. Němci se již podruhé pokusili tento oddíl zničit a tak 7. května vyslali na Řepín trestnou výpravu, která se zde střetla s partyzány, jeden oddíl vypálil v nedalekých Konětopech čtyři desítky domů, a další oddíl se snažil projet Radouní. Tomu zabránil hajný Jan Novák s dalšími spolubojovníky. Zřídili na silnici před domem zátaras a na přijíždějící spustil palbu. Vojáci vyskákali z obrněných transportérů a nákladních automobilů a ukryli se v Horákově statku, kde vzali dvě děvčata jako rukojmí. Nastal úporný boj, ve kterém padlo 9 našich bojovníků.
    Z Měl. Vtelna to byli: Jaroslav Chalupa, Ladislav Jukl, Jaroslav Krejčí a již zmíněný Josef Vítek. Z Radouně Jan Skála a Albín Srbek, Rudolf Korec z Kropáčovy Vrutice, Antonín Mašek z Kadlína a Josef Kaiser z Vys. Libně.
    Tito padlí mají pomník v Radouni na návsi a jsou pohřbeni ve společném hrobě na hřbitově v Mělnickém Vtelně.
    V boji postříleli téměř dvě desítky nacistů. Boj skončil dohodnutým příměřím a zbylých asi třicet Němců odešlo s rukojmími. Dle dohody je naštěstí kilometr za vsí propustili.
    Dcera paní Lorencová se mi po cestě k pomníčku svěřila, že navštíví místo tragické smrti svého otce dokonce poprvé životě, i když o hrob se samozřejmě stará. O pomníček budou nadále pečovat členové spolku a legionářské jednoty, jak na shromáždění slíbili a Vítkův vnuk a pravnuk jim v tom budou pomáhat.

    Památku jsme uctili položením kytice a po krátké besedě místopředseda spolku Vladimír poděkoval všem přítomným za účast na obou pietních aktech. Většina přítomných ohodnotila proběhlé akce na výbornou, což nás pochopitelně velmi těší.

    Poté se členové spolku s několika dalšími zájemci o historii přesunuli do řepínského dolu, kde položili věneček u pomníčku a vzdali čest ing. Igoru Fatějevovi. Tento pomocník partyzánů zde byl smrtelně zraněn 5. května 1945 při popravě něm. zajatců a zemřel o den později v mělnické nemocnici.    
    Prohlédli jsme si i další pomníky v Řepíně - před školou i u obchodu. Jejich okolí bylo upravené, květiny však bohužel chyběly.
    Přejeli jsme do Chorušic a tam jsme ocenili vzornou péči o místní pomník a na hřbitově jsme uctili památku neznámého sovětského občana, zastřeleného Němci v r. 1945.     V Zahájí proběhl pietní akt s čestnou stráží, Vladimír opět krátce informoval
o okolnostech smrti tří příslušníků partyzánského oddílu Národní mstitel – komisaře por. Oskara Beneše, radisty N. V. Vybornova a partyzána K. A. Andronova. Padli v boji s přesilou 24. dubna 1945, kdy byl oddíl ve svém táboře pod vsí zrazen a následně přepaden. Tito hrdinové kryli ústup a tak se zbytku jednotky podařilo úspěšně uprchnout.
    K pomníku u jejich společného hrobu položila Diana věneček a i zde jsme ocenili vzorně opečovaná a ozdobená pietní místa. Zásluhu na stavu těchto památek má jistě starosta Chorušic p. Martin Bauer, pod které Zahájí patří.

    Jako předposlední zastávku jsme navštívili evangelický hřbitov v Mělnickém Vtelně, kde je v rodinném hrobě pohřben Antonín Mašek, padlý 7. května 1945 v Radouni. I zde byl na hrob, ozdobený již kyticí od obecního úřadu, položen věneček od nás a vzdána čest jeho památce.
    Okružní jízdu jsme zakončili u společného hrobu na vtelenském hřbitově, kde z úst místopředsedy zazněla ještě jména dalších obětí z okolních obcí. Byli to: rolník Karel Cemper z Radouně, narozený 20. července 1888 a popravený za heydrichiády 18. června 1942 na vojenské střelnici v Praze-Kobylisích, dvaadvacetiletí mládenci Josef Deserta a Václav Hanek z Vysoké Libně, kteří byli na útěku z totálního nasazení v Německu chyceni, odsouzeni
a následně popraveni 30. července 1943 v mnichovském Stadelheimu a rodák z Vysoké Libně Václav Mencl. Ten položil život v pětatřiceti letech 5. května 1945 u Masarykova nádraží v Praze. Po přečtení jmen padlých jsme provedli poslední pietní akt a položili věnec od spolku a legionářské jednoty.

    Nesmíme zapomenout ani na ty, bez kterých by se vše nepodařilo. Díky starostce paní Haně Rašákové a představenstvu obce Mělnické Vtelno, paní Lorencové a Miroslavu Vítkovi (dceři a synovi po padlém Josefu Vítkovi), Františku Novákovi, Romanovi a Terézii Sixtovým a Ottovi Štruplovi.
    Dík patří také všem členům Spolku pro vojenská pietní místa a jednoty ČsOL Český Brod, kteří se o to zasloužili.
    Celou akci považujeme po velmi kladných reakcích přítomných návštěvníků za velice úspěšnou a samozřejmě se ji pokusíme příští rok zopakovat.

Obnovením pomníčků a uctěním památky obětí války naplňujeme heslo našeho
Spolku pro vojenská pietní místa:

Fotografovala Diana Štruplová, členka spolku a František Novák.


Odkazy: www.vets.cz – největší soukromý neziskový web vojenských pietních míst v ČR