SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz

5. výroční setkání a 4. ročník semináře k problematice mapování vojenských pietních míst

Setkání a seminář se podruhé konalo v Praze, v klubovně ČsOL v hotelu Legie. Vlastní akce započala mírně po desáté hodině.

Naši akci poctili návštěvou:Carvan Vladimír (ČsOL Kladno), Houška Jaroslav (Anlet), Lenková Jitka (ČsOL), Prchlík Vladimír (Sokol),  Šípek Ivan, Petr Štěpán (Vlastenci), Jan Ubry (Čsol Kladno), Stanislav Mundl, Monika Kožušníková, Arthur Rehberger a další.

Z našeho spolku a sympatizantů se účastnili: Tomáš Sehnalík, Vojta Stráník, Jirka Porteš, Martin Brynych, Vladimír Štrupl, Diana Štruplová, Ferdinánd Vrábel, Dan Vrba, Dan Vrba ml., Aleš Zahradníček, Pepa Přerovský, Jan Kincl, Vladimír Ježek, Olda Tetur, Marta Teturová.

Celkově 28 osob, což je číslo nejen milé, ale je to především větší počet zájemců než loni, což je pro nás i příslibem do budoucna.


Vlastní seminář zahájili svorně předseda jednoty ČsOL v Českém Brodě Pepa Přerovský a místopředseda Spolku pro vojenská pietní místa, o.s. Vladimír Štrupl.

Následoval první blok přednášek a prezentací.

I. Jako již tradičně první byla bezmála nejdelší a pravděpodobně tradičně nejnudnější statistika. Martin přednesl zhodnocení projektu mapování vojenských pietních míst v období od posledního semináře do 14. listopadu 2010. Svoji prezentaci tentokrát doplnil i několika grafy, takže byla snad přeci jen snesitelná..

II. Vladimír nás seznámil s obsahem uskutečněných akcí Spolku a Českobrodské jednoty v roce 2010. Jednalo se o slavnostní odhalení sochy TGM v Lánech, zájezdu a pietních aktů v obci Hrušky, v Praze, zájezdu na bojiště do Flander a do Dunkerque, pietních aktů v Mělnickém Vtelnu. V září jsme si připomenuli již 50. setkání účastníků našeho projektu, následoval spolkový zájezd do Lešan. Zájezd do KT Mauthausen a v nespolední řadě Vladimírova účast v anketě Český patriot pořádané Anletem.

III. Jirka přednesl obsáhlý a zcela jasný a srozumitelný návod a postup „Jak připravovat a vkládat data“. Mimo jiné součástí jeho prezentace byl i výpočet kolik času vkladač stráví vkládáním dat. Věřte či ne, ale jsou to již bezmála stovky dní (myšleno celých dní – tedy 24 hodin bez přestávky – v součtu). V neposlední řadě, proběhlo předání cen z naší soutěže.

IV. Jitka Lenková jako náš sympatizant doplnil Jirkovu přednášku potěšujícím faktem, že provozuje stránky Vlastenecká památná místa (http://vlastenecka-pamatna-mista.bloger.cz/) kam je možno zasílat právě to co už náš spolek nemapuje, tedy např. sochy TGM a pod.

V. Jaroslav Houška nás seznámil s Asociací nositelů legionářských tradic (http://www.anlet.cz/). Především s magazínem Historický kaleidoskop, jenž je vlastně jediný svého druhu na našem trhu a s anketou Český patriot. Ve zmíněném magazínu je možné se příležitostně dočíst i o našem spolku, stejně jako o péči o vojenská pietní místa.

VI. Martin přítomné seznámil s potěšující zprávou, že i v tomto roce se díky velkorysé podpoře Československé obce legionářské podařilo vydat tiskem další dva svazky našich pracovních sešitů o vojenských pietních místech. Jedná se o vojenská pietní místa města Beroun a vojenská pietní místa okresu Jeseník. Oba zmíněné svazky je možno v elektronické podobě získat na našem webu, tištěné budou dostupné péčí našeho spolku a ČsOL na vybraných akcích.

VII. A jelikož náš spolek neustává ve své ediční činnosti následovalo představení letošní elektronické knihy – vojenská pietní místa města Kolín. Ta je k dispozici v elektronické podobě na našem webu.

VIII. Martin následně přítomné seznámil s historií, přítomností a doufejme možnou budoucností našeho spolkového zpravodaje Monument, který vychází v elektronické podobě 4x ročně.

IX. Zástupce fóra Vlastenci přítomné seznámil s projekty, které pořádají. Více je možné se dočíst na jejich internetových stránkách (http://forum.vlastenci.eu/).

Následovala první velká přestávka. Po společném obědě v prostorách hotelu Legie následoval odpolední blok  před kterým ještě Vladimír rozdal pamětní listy na dnešní setkání jako poděkování účastníkům.

X. Pan Arthur Rehberger nás seznámil se svojí badatelskou činností o 1. světové válce a to na jižních (italských) bojištích. Již deset let mapuje nasazení a osudy rakousko-uherských vojáků, především z plzeňského kraje. V Plzni bylo na toto téma dokonce uspořádáno sympózium o I. světové válce. Jeho úsilím je především mapování osudů vojáků, kteří dostáli svém přísaze a bojovali za Rakousko uhersko. Jsme rádi, že v tomto případě jsme mohli odpovědět, že i my se nezajímáme pouze o legionáře (jak je nám někdy omylem přičítáno), ale o všechny oběti všech válek. Předseda Českobrodské jednoty toto výstižně shrnul do pár vět, že pro nás jsou si všichni rovni, rakousko uherský voják stejně jako legionář, voják Rudé armády jako voják Wehrmachtu, obět náletů, voják který zahynul při výkonu služebních povinností a mnoho a mnoho dalších osudů, které je třeba dohledat. Ve smrti jsou si všichni rovni a nám nepřináleží historii hodnotit. Můžeme ji však mapováním pomáhat poznat. Pravdou však je, že toto naše relativně široké zaměření je pravděpodobně ne zcela známé a budeme ho muset více zdůrazňovat. Pan Rehberger nám věnoval i dvě ze svých prací a cestou Honzina se jistě najde i další možná spolupráce, která je tolik pdoobná práci Honzina na legionářských a vojenských denících, kterou vykonává pro náš spolek.

XI. Feďo Vrábel nás obsáhle seznámil s knihou J. Michla „Legionáři a Československo“. Podtrhl klady, ale i mnohé nedostatky této publikace a obsáhle nás seznámil právě s touto mnohdy velmi málo známou částí našich dějin. A to právě z pohledu dnes už málo známém, tedy pohledu Československém.

XII. Vladimír Prchlík, člen představenstva nás seznámil s úsilím Sboru pro obnovu pomníku hrdinům od Zborova. Podtrhl, že význam Zborovské bitvy je mnohdy až zbytečně podceňován, přestože se naopak jednalo o bitvu významnou nejen pro dějiny, ale především pro Československé vojenské dějiny. Při této příležitosti jsme opět mohli kladně zdůraznit, že náš spolek mapuje i pomníky zrušené či zničené. Tedy velmi rádi budeme informovat i o této, v současné době neexistující památce.

XIII. V předposlední vystoupení nás Honza Kincl seznámil s hrou geocaching. I pomocí této hry se náš spolek a ČsOL snaží propagovat návštěvu vybraných míst s odkazem na naše dějiny. ČsOL neváhala investovat do výroby putovních mincí pro tuto hru. Distribuci těchto mincí, ale i hru obecně má v podmínkách ČsOL na starosti právě Honzin a je to práce více než záslužná. Je nemalým tajemstvím (o němž se lze dočíst v našem zpravodaji Monument), že se nám podařilo založit a provozovat několik skrýší a tím pádem přivést hráče této hry i na místa málo známá, ale pevně spojené s našimi dějinami.

XIV. A poslední vystoupení patřilo Českobrodské jednotě ČsOL. Pepa nás seznámil s novinkami v obci, stejně jako s plánem jednání na republikový sněm v roce 2011. Českobrodská jednota svým hlasováním podporuje návrhy, tak jak je připravil br. Sitta. A následovalo předání členských průkazů nekolika novým členům jednoty ČsOL v Českém Brodě.

Tím skončila hlavní a oficiální část. Po krátké přestávce jsme zahájili již podstatně nudnější pracovní spolkovou část. Tentokrát především technickou. Jak jistě snad už každý ví, padlo rozhodnutí zahájit práce na přechod na 3. fázi projektu. To není nic menšího, než začít zpracovávat všechna naše data databázově. To nám umožní nejenom naše data prezentovat esteticky lepším způsobem, ale budeme mít možnost i podstatně kvalitnějšího vyhledávání v našich datech.

Velkou nevýhodou je, že máme relativně kvalitně zpracované přehledy vojenských pietních míst (i když jsme z našeho pohledu zhruba ve třetině mapování), máme i relativně kvalitní číselné statistické přehledy. Ale máme už o poznání menší přehled o všech jménem, která se na památkách vyskytují. I možnosti vyhledávání jsou naprosto závislé na fulltextovém vyhledávání a to už je dnes opravdu jen velmi málo moderní. Naštěstí, jak se to našemu spolku již mnohokrát stalo se do našich řad včlenil další mladý prvek se znalostmi v tomto oboru a máme tým ochotný a zatím stále nadšený tuto kvalitativní změnu pro náš spolek zajistit. Není třeba zdůrazňovat, že výsledkem bude kupa databázových dat a statistických dat, která jinde nejsou. Nebo snad existují databáze obětí náletů, databáze všech padlých při květnovém povstání (pochopitelně na obou stranách), databáze vojáků zahynulých v průběhu vojenské služby v letech 1945 – dosud (pochopitelně včetně vojáků MV a PS) a mnohé další? V neposlední řadě nesmíme zapomenout na databázi padlých rakousko-uherských vojáků (tedy nelegionářů) padlých v 1. světové válce. A snad jako bonus bude databáze vojáků, kteří zemřeli přirozenou smrtí, přesto by se na ně nemělo zapomenout, snad už jen proto, že za mnohými z nich je nemalá stopa v naší historii. Snad každý vidí v těchto datech pro mapování naší historie a to i z hlediska např. sociologie.

Vždyť mnohdy válka ukončila osudy nejedné rodiny, zvláště na menších vesnicích. Tedy nemohu si odpustit větu „minimálně jedna instituce v ČR o podobné amatérské badatele nestojí, ale zase na druhou stranu kdo stojí o takového neochotného molocha na kopci, že?“.

Jelikož se bude jednat o databáze je nutné vytvořit skupiny atributů, které se budou pro mapování užívat. Tato diskuse se naším spolkem táhne bezmála pět let. Doufejme, že jsme dnes udělali v této oblasti poslední krok.

Z věcného hlediska, tedy budeme dále používat následující atributy:
Hřbitov, pohřebiště, hrob, hrobka, urna, kenotaf, kolumbárium, osárium, urnový háj, památník, pomník, pamětní deska, pamětní nápis, památné místo.

Z časového hlediska, tedy budeme dále používat následující atributy:
Starověk, středověk, 1500-1800, 1866, 1. světová válka, 2. světová válka, 1945-dosud, neupřesněno. Položka neupřesněno

bude určena především pro místa se vztahem k osobě, která se může např. vázat na více událostí apod. Dříve se pro dané místa používal atribut pomník(pamětní deska, apod.) vojáka.

Další důležitou novinkou bude určení, zda dané místo má či nemá atribut válečného hrobu podle databáze CEVH.

Ohledně vlastního plnění databáze 3. fáze. Zatím nejpravděpodobnější variantou bude, že data budou vkládat garanti a vkladači formou tzv. autorizovaného souhlasu (souhlasu supervizora). Jednoduše – jedna osoba data vloží a pošle je k odsouhlasení dalšímu (supervizorovi), ten provede formální kontrolu a data „odklepne“ do databáze. V tomto systému nejde o nedůvěru mezi sebou, ale je to prostý systém „více očí-více vidí“, omezíme tím formální překlepy, např. v datech narození apod.

K tomu účelu nám už nyní Vojta předvedl funkční variantu databáze (byť na jiném vzorku dat).

A to je vše, začali jsme v 1000 a skončili kolem 2000 hodiny. Měli jsme možnost shlédnout a vyslechnout řadu kvalitních a zajímavých prezentací, nachystat si plány na další rok a pořešit i technicky složitu část naši budoucnosti.

A mimochodem, za rok se sejdeme opět v listopadu.

zapsal Martin