SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz

Pomníček u petrovické hájenky
Stalo se před 72 lety v Petrovicích
V rychlém běhu dnešního života si ani neuvědomujeme, že tomu je letos 72 let, co se v době německé okupace odehrála poblíž Týniště nad Orlicí tragédie, jež zapůsobila hluboce v celém našem kraji.
Jejími oběťmi se stali:
Václav Kašpar, nar.1908, hajný z petrovické hájenky čp.60
Růžena Kašparová, rozená Zemanová nar. 1910, jeho manželka
Václav Zeman, nar.1921, strojní zámečník, bratr paní Kašparové
Miroslav Řičař, nar.1922, vyučený zámečník, student z Plotišť nad Labem.
Když byla na počátku německé okupace vytvořena v dubnu 1939 odbojová skupina "Obrana národa", navázal s ní Václav Kašpar spojení. Její členové pomáhali rodinám i jedincům postiženým zvůlí okupantů a starali se o útočiště lidem pronásledovaným gestapem (Tajná státní policie). petrovickou hájenkou prošla od roku 1940 celá řada osob stíhaných gestapem pro odboj proti okupantům. Manželé Kašparovi jim poskytovali dočasný úkryt, živili je ze svých úspor, aniž za to cokoliv dostali. Pobýval tu např. major v.v.(ve výslužbě) Václav Snítil, nadporučík Albín Sládek, profesor Rudolf Zíb a jiní. Našel tu útulek i jeden z krajských vedoucích pracovníků ilegální komunistické strany, železničář Bohumil Řičař z Plotišť n.L. S ním převzali Kašparovi na sebe i zodpovědnost za ukrytí tajné vysílačky. Do hájovny docházely spojky, přinášely vzkazy i dárky ukrývaným. Jednou ze spojek byl i student Miroslav Řičař, syn železničáře Bohumila Řičaře z Plotišť n.L. Byl to skvělý a charakterní chlapec, nadšený vlastenec. V odboji pracoval od roku 1939.
Dne 23.února 1943 začalo gestapo zatýkat členy této skupiny. Ráno zatklo v Plotištích Mirkovu maminku. Mirek podal zprávu odbojářům na hradeckém nádraží a odpoledne odjel do Týniště nad Orlicí. Snad chtěl varovat Kašparovy, snad doufal, že se sejde s otcem, o jehož pobytu nevěděl. Gestapo však již odpoledne zatklo manžele Kašparovy i Václava Zemana a odvezlo je do Hradce Králové. Němci nařídili týnišťské četnické stanici střežit hájenku. Byli přesvědčeni, že tam někdo z odbojářů určitě přijde. Bohužel, počítali dobře. Za večerního šera k hájovně přišel od Týniště mladík. Snažil se vyvolat hajného Kašpara. Při tom poznal, že je hájovna obsazena a hlídána, že se dostal do nastražené pasti. Dal se na útěk, a když se na vyzvání nezastavil, třeskly výstřely. Mladíka našli asi 50 kroků od vchodu do hájenky mrtvého. U hlavy mu ležela odhozená pistole značky "Praga" ráže 6,35 mm. Tak zahynul ve věku 20 let bojovník proti fašismu Miroslav Řičař.
Hajný Václav Kašpar byl vězněn v Terezíně a 15.1.1945 byl v Brandenburgu popraven. Jeho manželka Růžena Kašparová zemřela na tuberkulózu plic 14.8.1943 v Osvětimi. Václav Zeman byl vězněn v koncentračním táboře Dora u Nordhausenu, kde byly vyráběny tajné německé zbraně. Tam jeho stopa mizí.
Celou tuto tragédii nám připomíná bronzová deska na stěně hájenky a pomníček u zahradního plotu. Po celý rok jsou zde položeny kytičky jako vděčná vzpomínka na ty statečné lidi i nadšeného chlapce, kteří zaplatili životem za naše lepší příští. Toto místo nám důrazně připomíná : "Nezapomínejte!".

Díky za doplneni

Na této adrese: www.petrovice-jitrenka.cz máte více informací.

Pan Libor K. vychází z legendy, kterou napsal v roce 1978 J. Brandejs - Oběti z petrovické hájenky.

Pan Miroslav Říčař do hájovny nechodil ani jako spojka ani jako jiná návštěva, tato verze je mnou zaznamenána v Brandejsově ústním podání v roce 1973 a jak je vidět ze spisku, dále ji rozvíjí.
Spojení s Hradcem Králové zajišťovaly paní Inka Slezáková, Žofie Šnajdrová, mjr. Václav Snítil

Díky za upřesnění

Ano, je pravdou to, co výše uvádí Ing. Malec. Já jsem sem tu legendu dodal pouze, abych vyplnil prázdné textové místo a pochopitelně pouze v dobré víře. Ani mě se nelíbí, co se v současnosti na onom místě děje a jaké názvy se používají.

Především je škoda, že lokalita nemá statut válečného hrobu, ale to je věcí příslušného ORP. http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/2788-petrovice/

Historicky se místo, kde na okraji bědovické obory stojí bývalá hájovna č.p. 60, nazývalo: Na stávku. Tento název použil i Brandejs, kronikář Petrovic nad Orlicí, ve spisku Oběti z petrovické hájenky...

Musím upřesnit jednu informaci, kterou jsem zde uvedl. Místu, kde se nachází bývalá hájovna ve Velkých Petrovicích č.p. 60, část obce Petrovice nad Orlicí, se říkalo a říká - NA STAVĚ - viz. : Brandejs - Cestami naší svobody. str 40 až 42, Sborníček Čapkova muzea, str 42, www.petrovice-jitrenka.cz/cestami-nasi-svobody-josef-brandejs
Já jsem omylem v předešlém příspěvku uvedl označení části města Týniště nad Orlicí