SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz

Umístění: Kladno, Školská ul.

Nápis:
NAŠIM PADLÝM VE VÁLCE SVĚTOVÉ

1914 - 1918

na dolním podstavci ještě zcela zašlý nápis:

OBĚTEM ?? SVĚTOVÉ VÁLKY

Foto: Lubomír Mach

Umístění : Kladno, Školská ul.

Nápis:
UMUČENÝM, POPRAVENÝM A PO NÁVRATU ZEMŘELÝM

Emil Beneš, Josef Cinert, Josef Dražil, Jar. Frey, Ant. Hamouz, Boh. Hasman, Fr. Hellebarnd, Ant. Jungmann, Lad. Keller, Václ. Krejčí, Josef Korych, Boh. Kouba, Josef Lacina, Josef Lébr, Josef Modr, Otak. Munk, Jar. Novák, Rud. Novotný, Václ. Pajskr, Anna Petříková, Fr. Richter, Josef Sklenář, Václ. Somr, Karel Svojítka, Josef Spálek, Fr. Šulc, Rud. Tesárek, Ant. Vacek, Jindř. Velce, Josef Vinš, Josef Vodrážka, Josef Žalud, Frant. Zahradníček

1939 - 1945
SVAZ OSVOBOZENÝCH POL. VĚZŇŮ.
9.5.1947

na kamenech před pomníkem:
LIDICE 10/6 1942, PANKRÁC, OSV2ČIM, FLOSENBURG, PLOTZENZO, ORANIENBURG, MATHAUSEN, BRANDENBURG, HAMBURG, TEREZÍN

Poznámka:
Emil Beneš byl hutníkem z Kročehlav, který se narodil 15. května 1904 v kladně a stal se obětí německého fašismu.
Josef Cinert se narodil 5. prosince 1910 a zahynul jako oběť druhé světové války v koncentračním táboře 12. května 1942.
Jaroslav Frey se narodil 13. října 1883 v Kladně. Bydlel v Kročehlavech a pracoval jako dílovedoucí. Stal se obětí německého násilí a zvůle za druhé světové války v koncentračním táboře Mauthausen 10. listopadu 1941. Jeho jméno nese ulice v nových Kročehlavech.
Antonín Hamouz se narodil  12. srpna 1900 a zemřel 16. dubna 1945 v koncentračním táboře Terezín.
František Helebrand se narodil 27. října 1899. Zahynul v koncentračním táboře Terezín 16. března 1945.
Antonín Jungmann se narodil  13. června 1904 v Kladně Pracoval jako zámečník. Za okupace byl členem ilegálního okresního výboru Komunistické strany Československa. V roce 1940 byl zatčen gestapem a stal se obětí německého fašismu.
Václav Krejčí se narodil 16. srpna 1925 v Kladně. Bydlel v Kročehlavech a zaměstnán byl jako svářeč. Za protiněmecký odboj byl 5. dubna 1945 zatčen a odvezen do koncentračního tábora v Terezíně. Odtud se po osvobození vrátil do Kladna, ale již 15. června 1945 zemřel.
Josef Korych se narodil 2. prosince 1898 v Cukmantlu. Bydlel v Kročehlavech, čp. 455 a pracoval jako hutník. Patří mezi četné oběti německé zvůle a násilí. Jeho jméno nese ulice v nových Kročehlavech.
Bohuslav Kouba se narodil 7. července 1911 v Újezdě pod Kladnem. Byl to odbojový pracovník, který po výsadku 28. dubna 1942 u obce Požáry v křivoklátských lesích měl za úkol provádět sabotáže na železnici. Při zatýkání se 3. května 1942 v Kutné Hoře otrávil.
Josef Lacina se narodil 10. ledna 1908 v Krásné Hoře. Později bydlel v Kročehlavech, v Šulcově ulici čp. 1100 a pracoval jako dělník. Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen 11. února 1942.
Josef Lébr se narodil  12. března 1898 v Kladně. Bydlel v Kročehlavech a pracoval jako úředník. Byl jednou z mnoha obětí druhé světové války.
Josef Modr bydlel v Kročehlavech a byl zaměstnancem Pražské železářské společnosti. Stal se obětí německého fašismu.
Jaroslav Novák byl také zaměstnancem Pražské železářské společnosti a stal se obětí za Protektorátu Čechy a Morava.
Rudolf Novotný se narodil 24. listopadu 1901 v Hýskově. Byl hutníkem a bydlel v Kročehlavech v čp. 1546. Zahynul jako oběť německého nacismu a fašismu v koncentračním táboře Mauthausen 12. února 1942. Po válce byla ulice, ve které bydlel, označena jeho jménem.
Václav Paiskr se narodil 19. prosince 1899. V Seznamu odbojářů z let 1945-1995 je jmenován jako Pajskr. Žil na Nové Dříni. Vyučil se zámečníkem a v roce 1921 vstoupil do Komunistické strany Československa. Řemeslo dlouho nedělal, protože onemocněl a musel se podrobit operaci. Po absolvování kurzů se stal skladníkem spotřebního družstva Včela. Byl také členem Dynama Kročehlavy. Za okupace se plně angažoval v protifašistickém odboji. V únoru 1944  byl zatčen gestapem. Následovala Pankrác, Terezín, soud v Berlíně, káznice Brandenburg. Tady byl 26. února 1945 popraven.
Anna Petříková se narodila 26. července 1889 v Kročehlavech,. Byla dělnicí a bydlela v Kročehlavech čp. 428. I ona patří mezi oběti německého fašismu.
Josef Sklenář se narodil 30. října 1894 v Kročehlaech. Byl policejním praporčíkem. Za okupace se stal politickým vězněm a zahynul 5. května 1945 v koncentračním táboře Terezín.
Václav Somr byl členem závodního výboru Poldiny huti. V roce 1936 vystoupil proti zbytečné práci přesčas. Druhého dne nebyl vpuštěn do závodu a vedení mu oznámilo, že až do definitivního rozhodnutí závodní správy je z práce vysazen. Důvod, pro který by se toto rozhodnutí mohlo stát trvalým se však nenašel a tak správa závodu tedy alespoň využila své moci k tomu, aby Václava Somra přeložila do jiného oddělení na horší práci s pohrůžkou, že tak činí naposledy. Za války se zapojil do odboje a stal se obětí německého fašismu.
Josef Pavel Špalek se narodil 1. srpna 1915 v Kročehlavech. Byl úředníkem a bydlel v Dubí, v čp. 374. Také on patří mezi oběti německého fašismu, když byl pro „velezradu“ popraven 8. září 1943 v Plotzensö. Je po něm pojmenována ulice v Dubí.
František Šulc se narodil 13. prosince 1884 v Kročehlavech, kde také v dnešní Šulcově ulici bydlel v čp. 958. Pracoval jako skladník. Zemřel jako oběť německého fašismu v koncentračním táboře Mauthausenu 6. ledna 1942.
Rudolf Tesárek se narodil 17. října 1909 v Kročehlavech. Byl rotmistrem a pilotním instruktorem v Anglii za druhé světové války. Zahynul při letecké nehodě na cvičném letounu Tiger Moth II, R 5062 u Lochdale. Pohřben je na vojenském hřbitově Watchfield Berkshire, hrob č. 7.
Antonín Vacek se narodil 7. června 1904. Za okupace pracoval v protiněmeckém odboji v ilegální skupině „Zimní brigáda“ pod vedením Josefa Houdy.
Josef Vinš se narodil 19. listopadu 1907. Byl zámečníkem a bydlel v Kročehlavech čp. 399. Stal se obětí německého fašismu. Od mládí byl činný v Komsomolu, ve Federaci proletářské tělovýchovy a v divadelní skupině Svítání. Po rozpuštění Komunistické strany Československa v roce 1938 se zapojil do ilegálního hnutí. Byl jedním z pořadatelů jednání funkcionářů KSČ roku 1938 v hostinci „U Choců“ na Štěpánce. Stal se členem ilegálního okresního výboru KSČ. 10. května 1940 byl zatčen gestapem a 7. května 1945 zemřel v koncentračním táboře Flossenburg.
Josef Žalud. O něm vím jenom to, že byl zaměstnancem Pražské železářské společnosti.
František Zahradníček se narodil 20. února 1882. Zatčen byl pro protiněmecký odboj 8. června 1939 a 2. září téhož roku zahynul v koncentračním táboře Dachau.
© Jaroslav Vykouk ml., 2008

Foto : Lubomír Mach

Umístění: Kladno, Gymnázium

Nápis:
ZDE TRPĚLY LIDICKÉ ŽENY






Foto: Lubomír Mach

Umístění: Kladno, před Gymnáziem

Nápis:
Městu Kladnu věnoval
Lidice komitéen Albertslund
Danmark

Foto: Lubomír Mach

Umístění: Kladno, ul. Plk. Stříbrného

Nápis:
SVOBODA NAD ŽIVOT

Zde žil a byl zatčen Ruský legionář, bratr
plukovník JULIAN STŘÍBRNÝ
žalářovaný a popravený v Drážďanech za odboj proti německým vetřelcům.
* 9.11.1883
+ 16.7.1943
Československá obec legionářská v Kladně
1947

Poznámka:
Julius Stříbrný se narodil  9. listopadu 1883 v Kladně.  Byl československým legionářem. za první světové války. Nejdříve byl nasazen na italské frontě a v květnu 1916 pak na východní ruské frontě. 16. července1916 padl zraněný Julius Stříbrný u vesnice Jagielonky do ruského zajetí. Dostal se z něho 1. srpna 1916 tím,  že se přihlásil do dobrovolnického vojska na Rusi. Zde se osvědčil. Na začátku roku 1919 byl jmenovánpodporučíkem a o rok později nadporučíkem.
     Armádu neopustil ani po skončení války. Stal se důstojníkem armády Československé republiky, kde dosáhl hodnosti plukovníka. K 1. červenci 1939 byl převeden do výslužby. Po rozpadu republiky a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava se vrátil do rodného Kladna, kde měl za úkol likvidovat místní vojenskou posádku. Německou tajnou policií byl zatčen 13. února 1940. Vyslýchán a mučen byl na gestapu v Kladně, v kladenské sokolovně, terezínské Malé pevnosti, v gollnovské věznici a nakonec v Drážďanech, kde jej nacisté 16. července 1943 popravili.  © Jaroslav Vykouk ml., 2008

 Foto : Lubomír Mach

Umístění: Kladno, nám.Svobody

Nápis:
OBĚTEM SVĚTOVÉ VÁLKY V LETECH
1914 - 1918
Z KLADNA

Abrahám S, Abrahám S., Abrahám V., Antropius J., Appelt A., Beneš F., Beran V., Beránek F., Beránek K., Bíbrdlík O., Bílek V., Birnbaum J., Bláha E., Bláha J., Blažek R., Bohm K., Bradáč V., Brázda A., Brda V., Brouk A., Brož, Brychta K., Brychta O., ??, ??, ??, ??, Cífka K., Ciprián V., Círek V., Čampulka, Čejka J., Čermák A., Černý J., Čtrnáctý F., Čuba F., Danihelka J., David A., Dlouhý J., Doksanský, Doubek J., Doubek S., Doucha, Duchač, Dvořák A., Dvořák, Eger, ??, Fikar V., Fleisler V., Formánek A., Freiburg A., Freiburg V., Freund O., Frič V., Frohlich V., Froněk F., Froněk K., Furst J., Grumich V., Hájek F., Hájek, Hamouz A., Hanzlík, Hanzlík, ??, Havlík O., ??, Herink, ??, Hnízdil J., Hnyk A., Hodek J., Hofman F., Holman V., Holub S., Holý J., Horáček J., Horák A., Horák K., Horný A., Hort J., Hraba V., Hrabánek K., Hrádek F., Hrách, Hrdina J., ??, Hřebenář, ??, ??, Jakouš J., Janderka J., Janoušek J., Jaroš R., Javůrek B., Javůrek J., Jelínek V., Jilma J., Jindra, Jirásek F., Jirotka V., Jírů, Kaiser J., ??, ??, Kolář J., Kolský J., Kolyza V. König V., Košař K., Kouba J., Krákora J., Kratochvíl A, Kratochvíl A., Kraus V., Krejčí O., Křečan, Křečan, ??, ??, Lev K., Levý J., Linhart J., Linhart J., Lippert A., Lippert K., Lisý V., Liška V., Lochovský K., mach J., Machula M., Majer B., Majer J., Mašek P., Matějka A., Mencl K., Mencl V., Mikeš J., Mikovec V., Mlíčko J., Mudra J. ??, Najman, Nápravník, ??, ??, ??, Nevšímal K, Novák J., Novák K., Novotný A., Novotný B., Nový J., Nový V., Nykl J., Oktábec J., Oktávec F., Olič J., Ovesný J., Pacovský F., Panenka A., Pavlík V., Pech A., Pejša J., Pek, Peker, Pešek, Petrlíček, ??, ??, Ploch, Ploch, Pokorný, Pokorný, ??, Poláček F., Polánek J., Polánek V., Posner L., Pospíšil R., Pospíšil R., Pošmourný A., Pošmourný V., Povolný A., Procházka K., Procházka S., Procházka V., Prokop L., Provazník K., Průša J., Přibáň J., Příhoda V., Ptáček F., Rabasa, ??, ?? Říha, Říha, ??, ??, ??, Schaffer F., Schöttner A., Schrank E., SKála J., Sklenička J., Sklenička K., Skoch V., Skořepa J., Sojka A., Sojka J., Soukup J., Soukup V., Srp Č., Stádník V., Stein, Stiess, Stříbrný, Stříbrný, Stříbrný, Suchý, Suchý, Suchý, Svoboda, Svoboda, ??, ??, ??, Šimr A., Šíp F., Škrdlant V., Skvára V., Šnábl V., Šnajberk K., Šoustek K., Špirit V., Štěpnička J., Šter J., Štross J., Šulc V., Švehla B., Švehla K., Tauber J., Tauš, Teuček V., Teplý, Tesárek, Toššnar, Trachta, Trojan, Tůma, ??, ??, ??, Veiner J., Vejražka A., Veselý A., Veselý J., Veselý J., Větrovec A., Veverka J., Villimek K., Vimr K., Vítejček J., Vlček V., Vokrouhlík F., Vokurka B., Voráček B., Voráček J., Vostárek F., Vostrácký, Votruba, ??, ??, Zázvorka, ??, Zoula, Žalud

Foto: Lubomír Mach

Umístění: Kladno, před školou Na Amálce

Nápis:
Po obvodu kruhového záhonu jsou osazeny pískovcové kvádříky s reliéfním písmem nesoucím názvy pamětních míst . kde hynuli kladenští

LIDICE TEREZÍN BUCHENWALD RAVENSBTUCK SACHSENHAUSEN DACHAU MAUTHAUSEN OSVĚTIM
(Na vlastním pomníku, ani na jeho soklu není mimo signatury vytesán žádný nápis.)

Souřadnice: 50°8'28.6"N, 014°5'37.56"E

Popis:
Uprostřed kruhového záhonu sokl výšky 180 cm a na něm socha ženy
v nadživotní velikosti podpírajícího zmučeného muže. Pískovcový pomník
Obětem fašizmu“ symbolizující utrpení lidických žen a padlé bojovníky
ilegálního hnutí na Kladensku.
Autor Ladislav Novák 1960

Foto: Antonín Nešpor

 Pamětní deska Roger Houdek

Umístění: Kladno, na domu na rohu ulic Doberská a Vítězná

Nápis:
Zde padl hrdinou smrtí za vlast a svobodu
ROGER HOUDEK
7.5.1945
ve stáří 21 roků.

Poznámka:
O jeho smrti píše Kronika obce Rozdělov následující: „7. května 1945 v poledních hodinách jelo od Kladna k Rozdělovu vojenské auto obsazené několika esesáky. Naše hlídky chtěli u kostela zastavit, což se podařilo. Milicionáři začali esesáky odzbrojovat, tito ovšem nechtěli zbraně vydat a tak došlo k přestřelce. Dva esesmani padli, jeden zůstal stát se zdviženýma rukama a další utíkal směrem zpět ke Kladnu a byl na útěku naší hlídkou zastřelen. Vzdávající se esesman byl odváděn naší hlídkou ke škole. Naši milicionáři Václav Michal a Jaroslav Hůrka odebírali zbraně z auta. Kladenská milice, která zatím došla za autem z Kladna z neznámých důvodů vystřelila a výsledkem bylo: Jaroslav Hůrka z Kamenných Žehrovic byl zastřelen a Václav Michal z Rozdělova těžce postřelen. Na střelbu kladenské milice odpovědělo i několik našich milicionářů a byl zastřelen Roger Houdek z Kladna. Michal po dlouhém léčení byl z nemocnice propuštěn zdráv.  © Jaroslav Vykouk ml., 2008

 Foto: Michal Lukášek

 Pamětní deska Jaroslav Hůrka

Umístění: Kladno, na domu na rohu ulic Doberská a Vítězná

Nápis:
Za národ a vlast položil svůj život
JAROSLAV HŮRKA
+ 7.5.1945 ve stáří 38 r.

 Poznámka :
Okolnosti smrti Jaroslava Hůrky jsou popsány v poznámce k pamětní desce Rogera Houdka na této straně.

Foto : Michal Lukášek

 na stranu 2