SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz

Lešany

v lokalitě byly umístěné následující jednotky:

Význam zkratek naleznete na této stránce - ZDE.

Zdroje:

 Historie:

Objekty nejprve plnily funkci jako trestný tábor založený Němci během Druhé světové války. V roce 1945 sloužily jako zajatecký tábor pro německé zajatce.  V letech 1943-1945 zde byla vybudovaná pobočka koncentračního tábora Flossenburg. Tábor se stal součásti velkého německého cvičiště zbraní SS („SS Trüppenübungplatze Bohmen“) a Němci byl využíván jako kárný tábor pro provinilé příslušníky zbraní SS.

 V roce 1945 objekty sloužily jako zajatecký tábor pro německé zajatce. V letech 1948 – 1950 sloužil lešanský areál jako tábor nucených prací a uprchlický tábor.

Po ukončení války Lešany fungovaly po dobu několik měsíců jako zajatecký tábor pro příslušníky wehrmachtu a zbraní SS.

V polovině června 1945 zde bylo 15 000 německých zajatců.

Na základě rozhodnutí spojeneckých mocnosti v létě 1945 a Benešových dekretů byl na podzim 1945 na našem území zahájen organizovaný odsun sudetoněmeckého obyvatelstva.V Lešanech byl zřízen k tomuto účelu internační tábor, který sloužil na soustředění internovaných Němců před jejich odsunem do Německa.

Po únorovém převratu, kdy nový komunistický režim začal tvrdě nakládat se všemi svými odpůrci, bylo na podzim 1948 rozhodnuto v lešanském středisku zřídit tábor nucených prací. Tento tábor plnil svou funkci od ledna do léta 1949.

Objekty v Lešanech měly dále sloužit pro tzv. „řeckou akci“ – ubytování řeckých dětí, které se nacházely na našem území v průběhu řecké občanské války.

Část III : V roce 1950 objekty od ministerstva vnitra převzala československá armáda a tím začala nová éra vojenské posádky Lešany. V posádce se postupně vystřídaly :

---4. průzkumná rota od roku 1950 do 1. poloviny 50. let, podřízena 4. tankové divizi

---velitelství 33. protitankové brigády, vytvořené na základě původního velitelství 1. dělostřelecké brigády z Rokycan. Dislokována od podzimu 1950.

Ve výzbroji 33. protitankové brigády a jejích protitankových útvarů (pluků či oddílů) se postupně vystřídaly protitankové kanony ráže 76mm, 85 mm a 100mm.

207. protitankový pluk (redislokovaný do Lešan ze Slaného),
208. protitankový pluk "Dukelský" (redislokovaný do Lešan z Hradce Králové)
209. protitankový pluk (redislokovaný do Lešan z Bučovic).

Brigáda podléhala Velitelství dělostřelectva MNO. V květnu 1955 33. protitanková brigáda obdržela historický název "Bělocerkevská, Jaselská, Prešovská, Popradská" a zároveň se uskutečnilo přečíslování a přejmenování jednotlivých pluků (207. na 4. "Jaselský", 208. "Dukelského" na 2. "Bělocerkevský", 209. na 7. "Fatranský").

Na podzim 1956 byla brigáda předána do složení vojsk 1. vojenského okruhu

V létě roku 1958 předána do kompletu nově vytvořené 4. armády.
Při reorganizaci v září 1961 došlo ke zrušení 7. "Fatranského" protitankového pluku.

Od roku 1963 byl počet pluků v brigádě opět zvýšen na tři, převedením 217. protitankového pluku od rušené 203. protitankové brigády a přemístěného do Lešan z Rokycan.Na podzim 1967 proběhla vnitřní reorganizace brigády, v jejímž rámci zanikly 2. "Bělocerkevský" a 4. "Jaselský" protitankový pluk. Nadále se skládala z :

-217. protitankový pluk
-čtyři protitankové oddíly (2. "Bělocerkevský", 4. "Jaselský", 6. a 7. "Fatranský") byly vytvořeny z rušených PT pluků brigády
Součást 33. protitankové brigády v letech 1967 až 1969 dále tvořil 33. ženijní zatarasovací prapor.Protitanková brigáda zanikla v srpnu 1969. Z jejích součástí přetrval jen 217. protitankový pluk, nadále dislokovaný v Lešanech, který přešel do bezprostřední podřízenosti velitelství 4. armády. Dnem 9. 5. 1970 byl 217. protitankovému pluku propůjčen historický název "Bělocerkevský, Jaselský, Prešovský, Popradský". Pluk zanikl v listopadu 1991. Ve výzbroji 33. protitankové brigády a jejích protitankových útvarů (pluků či oddílů) se postupně vystřídaly protitankové kanony ráže 76mm, 85 mm a 100mm.

---9. protiletadlový oddíl VÚ 1749
Přemístěn do Lešan v průběhu července 1969, podřízen 9. tankové divizi. K 1. září téhož roku zároveň proběhlo rozšíření útvaru na pluk (o třech bateriích 57 mm PLK, jedné baterii 30 mm PLdvK a radiotechnickém uzlu se dvěmi radiolokátory). V roce 1985 se pluk přesunul do posádky Strakonice a zároveň proběhlo jeho přezbrojení na protiletadlové raketové komplety 2K12 KUB.

---362. dělostřelecký pluk VÚ 5963
V září 1969 redislokován z Písku, podléhá velitelství 9. tankové divize. Útvar v Lešanech setrval až do svého zrušení v létě 1994.
Do složení útvaru náležel oddíl 152mm houfnic a oddíl 130mm raketometů. V létě 1969 se pluk přestěhoval do Lešan. Do složení útvaru náležel oddíl 152mm houfnic a oddíl 130mm raketometů. V roce 1971 byl raketometný oddíl přezbrojen na 122mm raketomety. V návaznosti na přechod 9. tankové divize na tzv. typovou organizační strukturu byl ze složení pluku k 1.9.1977 vyjmut raketometný oddíl a jeho místo zaujaly dva oddíly 122mm houfnic. Počátkem 80. let došlo k přezbrojení oddílu 152mm tažených houfnic na 152mm samohybné kanonové houfnice. V roce 1986 byl na uvedenou techniku přezbrojen jeden z oddílů doposud disponujících 122mm taženými houfnicemi.
V říjnu 1991 reorganizován a přečíslován na 9. dělostřelecký pluk

---9. dělostřelecký pluk
V říjnu 1991 došlo k poslední reorganizaci útvaru 362. dělostřeleckého pluku, což bylo spojeno s jeho přečíslováním na 9. dělostřelecký pluk a nahrazením oddílu 122mm houfnic oddílem 122mm raketometů, který od roku 1977 působil samostatně. Pluk se tak nadále skládal ze dvou oddílů 152mm ShKH vz. 77 a jednoho oddílu 122mm RM vz. 70. Svoji činnost útvar v Lešanech ukončil dnem 30.6.1994.

---103. prapor chemické ochrany
Sídlil zde v letech 1988 až 1992, posádkou původně v Liberci. Na sklonku roku 1992 byl redislokován na Slovensko a rozšířen na 3. brigádu chemické ochrany.

V roce 1995 byl celý areál svěřen vojenskému historickému ústavu. Muzeum se nachází v bývalých kasárnách. VHÚ postupně začal přebudovávat kasárny na vojenské muzeum. To že se celá přestavba zdařila můžeme dnes vidět na vlastní oči.

Vojenské technické muzeum Lešany je jedno ze tří hlavních muzeí Vojenského historického ústavu. Muzeum se zabývá vojenskou technikou pozemního vojska. Muzeum leží necelých 40 kilometrů jihovýchodně od Prahy a asi 4 kilometry od Týnce nad Sázavou mezi vesničkami Lešany a Krhanice.
Nejlepší cesta z Prahy je po silnici č. 603 - ,,Stará Benešovská“ do Kamenice, dále pak směr Čakovice, Krhanice a Lešany.
Nejlepší cesta ze směru Brno a celá Morava je po dálnici D1 směr Praha sjezd Velké Popovice, dále pak ve směru Velké Popovice, Štiřín, Kamenice, Čakovice, Krhanice a Lešany.

text: Lubomír Průcha, vznikl úpravou a rozšířením článků pana Pavla Minaříka, odpověď na dotazy č. 150 a 226  
http://www.vojenstvi.cz/vasedotazy_10.htm
http://www.vojenstvi.cz/vasedotazy_15.htm