Vojenský objekt Hanička _RK
Byl postaven v letech 1936 - 38 pražskou firmou Ing. Bedřich Hlava Riegrovo nábřeží 14 Praha II. Výstavbu řídilo Ženijní skupinové velitelství X. se sídlem v Rokytnici v Orlických horách. Stavební práce byly provedeny za 22 měsíců a náklady na výstavbu dosáhly částky 28 milionů korun.
Plánovaná posádka byla vypočítána na 426 mužů a rota pěchoty určená k obraně okolního překážkového systému. Haničku měl obsazovat VII. prapor 19. hraničářského pluku, v mírových podmínkách umístěný v kasárnách v Rokytnici v O.h. Hanička na podzim roku 1938 nebyla zcela vybavena, řada jejího vnitřního zařízení ještě chyběla a proto většina posádky v září 1938 sídlila v mírových kasárnách a na pevnosti se střídaly pouze strážní jednotky. Pevnost Hanička se skládala ze šesti povrchových objektů, v podzemí mezi sebou propojenými téměř 1,5 kilometry chodeb a sálů.
Tvrz byla 10. října 1938 dopoledne bez boje předána zástupcům německé armády, tehdejšího Wehrmachtu.
Po válce je tvrz v majetku Československé armády a udržuje ji rokytnická posádka a zároveň je zdrojem pitné vody pro Rokytnici. Ženijní vojsko pomýšlí v padesátých letech minulého století o rozšíření podzemí pro potřeby skladů a do podzemí se dostává pouze několik vojenských delegací, či výprav studentů vojenských vysokých škol. V letech 1954 - 58 Národní podnik Kovošrot bez povolení vytrhává pancéřové zvony ze stropnic objektů, které pak odváží do hutí k dalšímu zpracování. Odstřel zvonů poškodil objekty mnohem víc, jak němci za šest let okupace a Hanička tak ztrácí pro armádu význam. Národní podnik Zelenina se pokouší vytvořit na Haničce sklady zeleniny, ovšem dostupnost v zimním období je složitá a tak se od tohoto ustupuje. V podzemí pevnosti je zkoušen i systém spojení pro Pražské metro. V letech 1967 - 68 je redukována vojenská posádka v Rokytnici, která Haničku udržovala. Po roce 1968 kasárna obsazuje sovětské okupační vojsko a vodní zdroj je brzy označen jako nedostatečný. Od roku 1968 tedy probíhají první snahy o zpřístupnění této památky pro veřejnost, což se podaří o rok později. Na Haničce se provází nejdříve za svitu baterek, později je část trasy osvětlena agregátem. Na podzim roku 1972 se zde natáčí scény do filmu režiséra Otakara Vávry - Dny zrady. Pro natáčení filmu byly zhotoveny i dvě makety dělostřeleckých houfnic, které mohli návštěvníci tehdy vidět v rámci prohlídky muzea.
Když byla Hanička na podzim roku 1975 zabrána tehdejším resortem Federálního ministerstva vnitra byly makety houfnice převezeny na sousední pevnost Dobrošov u Náchoda, kde jsou dodnes. První novodobé úpravy Haničky započaly v roce 1979 pod krycím názvem Kahan a měly tři etapy. Kahan měl být úkryt, který měl hrstce vyvolených umožnit přežití v období válek, či jiných lokálních konfliktů, úkryt pro boj s vnitřním i vnějším nepřítelem. Podzemí je postupně vybavováno novodobými technologiemi, povrchové objekty jsou upravovány a některé následně zaváženy. Zavezení objektů mělo zvýšit hermetické uzavření od okolního světa. Před vstupním objektem R-S 79A hned na počátku přestavby vzniká novodobá správní budova, která měla zvýšit pohodlí obsluhující posádce, rozšířit skladovací prostory na povrchu a zároveň zakrýt původní vchod do podzemí. Práce zde pokračují i po roce 1989 až do roku 1993, kdy se práce definitivně zastavily. Ačkoli přestavba spolykala stamiliony korun z kapes daňových pokladníků nikdy nebyla dokončena. Jen díky této skutečnosti se zde zachovala řada původních prvků předválečného opevnění, navazujících na podzemní plně technologicky vybavený úkryt dvacátého století. Na jaře roku 1995 byla Hanička označena Policií ČR označena za nepotřebnou a nevyužitelnou a byla předána Okresnímu úřadu v Rychnově nad Kněžnou. Ten ji pronajal městu Rokytnice v O.h jako provozovateli muzea a později přímo přešla Hanička do majetku města. V podzemí je moderní plně vybavený úkryt. V roce 2006 byla Hanička vyhlášena kulturní památkou.
Prameny :
http://www.hanicka.cz/
Náhledy fotografií ze složky Vojenský objekt Hanička
