SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz

Platné znění zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, s vyznačením navrhovaných změn

Preambule

Maje na zřeteli morální ocenění mužů a žen, kteří s nasazením vlastních životů bojovali za vlast, bránili hodnoty svobody a demokracie a veden přáním připomenout ideály vlastenectví, cti a statečnosti všem občanům,

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje podmínky pro vydání osvědčení válečného veterána a úkoly Ministerstva obrany (dále jen “ministerstvo”) v oblasti péče o válečné veterány; upravuje rovněž zabezpečení oslav Dne válečných veteránů, jiných slavnostních a pietních akcí za účasti vojenských veteránů a jmenování válečných veteránů do vyšších vojenských hodností.

§ 2

Armáda Ozbrojené síly a policie

(1) Armádou Ozbrojenými silami se pro účely tohoto zákona rozumí Armáda ozbrojené síly České republiky, armády států, jejichž je Česká republika právním nástupcem, a dále armády, které byly v době rozhodné pro vydání osvědčení válečného veterána považovány za armády spojenecké.

(2) Policií se pro účely tohoto zákona rozumí Policie České republiky.

§ 3

Válečný veterán

(1) Válečným veteránem je občan České republiky, který po roce 1945 nepřetržitě alespoň po dobu 30 kalendářních dnů jako příslušník armády ozbrojených sil nebo policie konal službu v místě ozbrojeného konfliktu nebo službu v mírových operacích, podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem.

(2) Trval-li ozbrojený konflikt nebo mírová operace podle odstavce 1 kratší dobu než 30 dnů, má se za to, že je podmínka časového trvání služby splněna. Tato podmínka je rovněž splněna, utrpěl-li příslušník armády ozbrojených sil nebo policie v místě nasazení při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním újmu na zdraví nebo vykonal mimořádně záslužný čin.

(3) Za válečného veterána se nepovažuje příslušník ozbrojených sil nebo policie,
i když splňuje podmínky válečného veterána stanovené v odstavcích 1 a 2, pokud byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem služby podle odstavce 1, nebo byl pravomocně odsouzen za jiný trestný čin k trestu ztráty vojenské hodnosti. Za válečného veterána se nepovažuje ani příslušník ozbrojených sil uvedený v odstavci 1, pokud mu zanikl služební poměr odnětím hodnosti podle jiného právního předpisu¹⁾, nebo příslušník policie uvedený v odstavci 1, pokud mu byl pravomocně uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti podle jiného právního předpisu^1a).

(3) (4) Válečným veteránem je také občan České republiky, který byl účastníkem národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a je nositelem osvědčení podle § 1 odst. 1 písm. d), e) nebo f) a) až f) zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění pozdějších předpisů.

§ 4

Úkoly ministerstva

Ministerstvo:

a) vydává osobám uvedeným v § 3 osvědčení válečného veterána a vede evidenci vydaných osvědčení,

b) umožňuje občanským sdružením, která sdružují převážně válečné veterány, bezplatné využívání objektů, s nimiž hospodaří ministerstvo a právnické osoby jím zřízené, k provozování schůzové činnosti nebo pořádání kulturních a společenských akcí,

c) zabezpečuje oslavy Dne válečných veteránů,

d) zřizuje a spravuje domovy péče o válečné veterány (dále jen “domov”), které jsou součástí příspěvkové organizace zřízené ministerstvem, popřípadě poskytuje dotace poskytovatelům sociálních služeb provozujícím zařízení sociálních služeb obdobná domovům, ve kterých je poskytována péče i osobám uvedeným v § 3 a jejich manželkám nebo manželům,

e) rozhoduje o přijetí válečného veterána a jeho manželky nebo družky (manžela nebo druha) do domova a rozhoduje o přerušení nebo ukončení jeho (jejího) pobytu v domově,

f) může osobám uvedeným v § 3 a jejich manželkám nebo manželům poskytovat příspěvek na lázeňskou péči nebo rekreační pobyt,

g) může zabezpečovat slavnostní a pietní akce s účastí válečných veteránů, zejména u příležitosti státních svátků a významných výročí účasti ozbrojených sil v ozbrojených konfliktech a mírových operacích,

h)        může válečnému veteránovi poskytovat příspěvek na stravování ve výši, kterou přispívá na závodní stravování podle jiného právního předpisu^1b) a zabezpečovat závodní stravování ve vlastních stravovacích zařízeních^1c); příspěvek na stravování podle tohoto zákona nelze poskytovat válečnému veteránovi, pokud je mu příspěvek na stravování poskytován.

§ 5

Osvědčení válečného veterána

(1) Osvědčení válečného veterána se vydává na základě písemné žádosti osob uvedených v § 3. Žádost obsahuje hodnost nebo služební hodnost s hodnostním označením, titul, jméno, příjmení, místo a datum narození, adresu trvalého pobytu, státní občanství a vlastnoruční podpis. Žadatel dále uvede místo a dobu služby podle § 3, a bylo-li mu vydáno osvědčení podle zvláštního jiného právního předpisu^1d), přiloží jeho ověřený opis. Vzor žádosti je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(2) Ministerstvo ověří, zda jsou splněny podmínky pro vydání osvědčení válečného veterána. Jsou-li tyto podmínky splněny, vydá osvědčení válečného veterána bez zbytečného odkladu. Nejsou-li tyto podmínky splněny, ministerstvo rozhodne o tom, že osvědčení válečného veterána nevydá.

(3) Ministerstvo vnitra poskytne ministerstvu údaje o splnění podmínek pro vydání osvědčení válečného veterána policistům podle § 3.

(4) Ve sporných případech Ministerstvo zahraničních věcí na žádost ministerstva vydá závazné stanovisko, ve kterém určí, zda se jedná o ozbrojený konflikt nebo mírovou operaci podle § 3, místo a dobu trvání ozbrojeného konfliktu nebo mírové operace a zda armáda, ve které osoba v době rozhodné pro vydání osvědčení válečného veterána konala službu, byla armádou spojeneckou.

(4) (5) Osvědčení válečného veterána obsahuje hodnost nebo služební hodnost s hodnostním označením, titul, jméno, příjmení, místo a datum narození, údaje o výkonu služby a dále otisk razítka, datum a podpis ministra obrany. Vzor osvědčení válečného veterána je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

§ 5a

Jmenování válečných veteránů do vyšších vojenských hodností

(1) Válečný veterán, který je vojákem z povolání nebo vojákem v záloze^1e), může být jmenován do vyšší vojenské hodnosti jen podle jiného právního předpisu^1f).

(2) Válečný veterán, kterému zanikla branná povinnost^1g), může být jmenován do vyšší vojenské hodnosti. Do vyšší vojenské hodnosti lze válečného veterána jmenovat i posmrtně.

(3) Válečného veterána podle odstavce 2 jmenuje do hodnosti generála prezident republiky na návrh vlády a do ostatních vojenských hodností ministr obrany.

(4) Pro jmenování válečného veterána do vyšší vojenské hodnosti se nepoužije správní řád.

§ 6

Rozsah péče a úhrada nákladů v domově

(1) V domově se poskytuje zejména bydlení, strava, zaopatření a služby s pobytem spojené a v případě potřeby osobní vybavení. Péče se poskytuje formou trvalého nebo dočasného pobytu. Dočasným pobytem se rozumí časově omezený pobyt válečného veterána v domově trvající nejméně 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů a nejvíce 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

(2) Válečný veterán se podílí na úhradě nákladů na bydlení, stravu a služby. O výši tohoto podílu rozhoduje ministerstvo na základě prokázaných příjmů válečného veterána. Válečnému veteránovi musí z jeho příjmů zůstat alespoň 30 % částky potřebné k zajištění výživy
a ostatních základních osobních potřeb, stanovené zvláštním právním předpisem.²⁾ Po úhradě podílu nákladů za bydlení, stravu a služby musí válečnému veteránovi zůstat alespoň 15 % jeho příjmu. Příjmem se pro účely úhrady rozumí příjmy podle zákona o životním a existenčním minimu^1h). Příjmem není příspěvek na péči²⁾. Přiměřeně se toto ustanovení použije na jeho manželku nebo družku (manžela nebo druha).

(3) Určení výše nákladů podle odstavce 2 a způsob jejich úhrady a případy, kdy se úhrada nákladů nepožaduje, stanoví ministerstvo vyhláškou.

(4) Organizaci domova upravuje organizační řád, který vydává ministerstvo.

§ 7

Přijetí, přerušení a ukončení pobytu v domově

(1) Do domova lze přijmout válečného veterána, který vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a sociálním poměrům potřebuje péči v domově. Zdravotní postižení vylučující přijetí do domova stanoví ministerstvo vyhláškou.

(2) Válečný veterán je přijímán do domova na základě písemné žádosti podané ministerstvu. Žádost může podat též zdravotnické zařízení nebo občanské sdružení uvedené v § 4 písm. b); v těchto případech je nutnou součástí žádosti písemný souhlas válečného veterána s umístěním v domově. K žádosti se přiloží ověřený opis osvědčení válečného veterána a vyjádření lékaře o zdravotním stavu žadatele. Válečný veterán podává žádost
o přijetí do domova i za manželku nebo družku (manžela nebo druha), a to s jejím (jeho) souhlasem.

(3) V případech hodných zvláštního zřetele, zejména ze zdravotních důvodů, může ministerstvo do domova přijmout válečného veterána s manželkou nebo družkou (manželem nebo druhem). V případě úmrtí válečného veterána lze jeho manželku nebo družku (manžela nebo druha) v domově ponechat, pokud o to požádá. Vyhovuje-li se žádosti o přijetí do domova, určí se doba pobytu a nevydává se rozhodnutí.

(4) Požádá-li válečný veterán o přerušení nebo ukončení pobytu v domově, ministerstvo žádosti vyhoví. Přestane-li válečný veterán splňovat podmínky pro přijetí do domova podle odstavce 1, ministerstvo rozhodne o přerušení nebo ukončení jeho pobytu v domově.

§ 8

Závěrečné ustanovení

Na řízení podle tohoto zákona se použije správní řád,³⁾ nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 9

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

________________________________

1) § 18 písm. c) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

1a) § 42 odst. 1 písm. e) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků        bezpečnostních sborů.

1b) § 48 odst. 8 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých         souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

            § 8 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti      němu.

1c) § 69 zákona č. 218/2000 Sb.

1)1d)    Zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí       a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona       č. 101/1964 Sb.

1e)       § 26 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon).

1f)       Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

            Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských             cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů.

1g)       § 2 a 7 písm. b) zákona č. 585/2004 Sb.

1h) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších       předpisů.

2) § 3 odst. 2 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu. Nařízení vlády č. 333/2001 Sb.,      kterým se zvyšují částky životního minima.

2) § 7 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

3) Správní řád.