SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz

* 26. března 1905 Česká Čermná u Náchoda
1924 – po maturitě studoval bohemistiku a romanistiku
1930 - pracoval v Ženevě, kde se 1931 stal docentem srovnávacích literatur a obecné literární vědy
1936 - se docentem na Karlově univerzitě
1938 - působil jako mimořádný profesor i na Masarykově universitě v Brně. Od tohoto roku též redigoval Kritický měsíčník, ten redigoval až do 1942, kdy byl zakázán nacisty a po jeho obnovení i v letech 1945 – 1948.
1939 - po uzavření vysokých škol působil jako profesor na gymnasiu. Během druhé světové války se podílel na organizaci českého protifašistického odboje, byl ve spojení s doc. Krajinou a odbojovou organizací ÚVOD, jeho bratr Vladimír řídil odbojovou činnost ve vládním vojsku, zakládal PRNV.
11. 1. 1945 – zatčen Gestapem, vyslýchán a vězněn v Praze na Pankráci
V. 1945 – osvobozen povstalci
vyznamenán Čs. válečným křížem 1939
Po druhé světové válce se stal profesorem srovnávacích literárních dějin na filosofické fakultě UK v Praze.
Pro své spory s marxistickým výkladem dějin literatury musel v r. 1951 opustit universitu. Téhož roku byl uvězněn, po návratu z vězení pracoval v nevýznamném postavení v Československé akademii. Roku 1968 mohl opět vyučovat na universitě, ale již roku 1970 musel nucen odejít do důchodu. Po tomto roce jeho práce vycházely pouze v zahraničí.
1977 – zakladatel Charty 77
Jeho monumentální třísvazkové paměti jsou cenným i často až nepříjemně ostrým pohledem na naši politickou a kulturní elitu v dobách válečných i poválečných
2. 7. 1987 – zemřel v Praze

(zdroj: Václav Černý – paměti, zvláště díl druhý „Křik Koruny české“)

Odkaz na pamětní desku v České Čermné - ZDE
Odkaz na pamětní desku v Praze 6 - ZDE