SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz

datum narození: 28. února 1894
datum úmrtí:  11. srpna 1987
1894 – narozen v Kladně, bydliště Prokopova ul.  č. 1005/6
1913 – ukončil osmileté gymnázium ve Slaném a začal studovat medicínu na lékařské fakultě v Praze
1914 – po absolvování 2 semestrů lékařské fakulty v červenci nastoupil jako jednoroční dobrovolník medik u 87. pěšího pluku, následně vyslán do zdravotnických kurzů v Ljubljani a Celji
1914 – těžce raněn a zajat v Haliči
1916 – po vyléčení se přihlásil do československého vojska
1917 – přišel z Dávnického zajateckého tábora a zapsán do stavu 1. čsl. střeleckého záložního praporu, 3. roty, následně přidělen na praporní ošetřovnu
1918 – účastnil se bojů v řadách 3. střeleckého pluku, přidělen k plukovní ošetřovně
1918 -  zdravotní praporčík 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého
1919 – vyznamenán za účast v bojích se 3. střel plukem čs. válečným křížem a povýšen na poručíka zdravotní služby
1920 – v červnu se vrací do vlasti 22. transportem lodí Amerika
ve dvacátých letech působil jako štábní kapitán v Divisní nemocnici č. 1. v Praze
1951 - je přinucen opustit dosavadní byt od armády, stěhuje se i s manželkou do Brna a pracuje u n.p. Pozemní stavby jako úředník
1957 - ve vykonstruovaném procesu 9. – 13. prosince 1957 odsouzen Krajským soudem v Praze za trestný čin vyzvědačství dle § 86 tr. z., kterého se měl dopustit během let 1948 – 1950, kdy na Kladensku sbíral informace vojenského, politického, hospodářského a jiného charakteru a jejich předávání do zahraničí. Za tuto činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 12 let v rámci protistátní špionážní skupiny „Jaroslav Jungr a spol.“ Ačkoliv mu v době vynesení rozsudku bylo již téměř 64 let, dostal v rámci skupiny nejvyšší trest...
1960 - propuštěn na základě první amnestie presidenta Antonína Novotného z 9. května 1960 (rozhodnutí č. 54/1960 Sb.), vyhlášené u příležitosti 15. výročí konce druhé světové války, která prominula tresty za protistátní trestné činy
1987 – umírá v Brně a pohřben na ústředním hřbitově, skupina 22b, řada 2, čís. hrobu 138

Citace (doslovná) ze služebních záznamů:
„V bojích u Vjazepetrovska dne 14. VII 1918 praporní lékař, prap. Šindelář nacházel se v obchvatné koloně, jejímž úkolem bylo z týlu nepřítele obsaditi most a stanici Vjazepetrovskou. Při bojích všechny raněné obvazoval ve strážním domku u trati. Po obsazení stanice zanechal ošetřovatele u raněných, osobně šel prohlédnouti bojiště, není-li třeba ještě někde lékařské pomoci a odebral se pak na stanici pro dresinu, aby s ní odvezl raněné. Sotva že ranění byli naloženi, přiblížila se z nenadání k strážnímu domku silná nepřátelská hlídka. Přikázal ošetřovatelům s raněnými odjeti a sám palbou z pušky udržoval nepřátele do té doby, až ranění byli v bezpečí. Potom sám odstoupil. Jeho klidem a rozvahou zachráněno bylo několik našich raněných před ukrutnou smrtí, které je jistě čekala. I v ostatních bojích nacházel se stále v první bitevní linii a poskytoval nutno lékařskou pomoc. Zúčastnil se všech bojů se 3. plukem jako praporní lékař. Nebylo-li však lékařské pomoci, třeba bojoval jako prostý vojín.“


Zdroj: rodinný archiv, Vojenský historick archiv a Archiv bezpečnostních složek, zpracoval: Ing. Michael Doležal