Kapitán Vendelín Opatrný
Vendelín Opatrný se narodil 10. března 1908 v Týništi nad Orlicí.
Vyučil se truhlářem a krátce před nástupem vojenské prezenční služby začal pracovat jako dělník v truhlářské dílně a také vstoupil do KSČ.
Službu v armádě absolvoval od l. října 1928 do l. dubna 1929 u 1. roty hraničářského praporu ve Fryštátu jako kulometčík.
Po návratu do civilu se vrátil k truhlářskému řemeslu a v roce 1936, jako jeden z prvních interbrigadistů odjel na pomoc republikánskému Španělsku.
Zúčastnil se zde bojů např. u Teruelu a v Estremaduře.
Dosáhl hodnosti poručíka interbrigád.
V roce 1938 se vrátil do vlasti a v srpnu 1939 unikl před zatčením do Krakova, kde vstoupil do čs. vojenské jednotky.
Hodnost poručíka mu zde nebyla uznána.
Po porážce polské armády přešel na území SSSR, kde v Čeljabinsku pracoval v traktorovém závodě.
S ním zde pracoval i jeho přítel, letec Jan Ferák.
V roce 1942 se Vendelín Opatrný přihlásil jako dobrovolník do l. čs. samostatného praporu.
Prezentován 19. 2. 1942 pod kmen. číslem 355/m.
V Novochopersku absolvoval školu pro důstojníky v záloze.
Jako velitel kulometné roty 1. pěšího praporu se zúčastnil všech bojů i svého posledního při Karpatsko-dukelské operaci.
Dne 31. října 1944, když se vydal posílit jednotku bojující na Dukle o kótu 48, byl zabit střepinou minometného granátu.
Patřil k našim nejstatečnějším vojákům.
Nositel čtyř Čs. válečných křížů 1939, v r. 1946 povýšen do hodnosti kpt. in memoriam, v r. 1948 vyznamenán Sokolovskou pamětní medailí in memoriam, Čs. voj. řádem bílého lva „Za vítězství“ I. st. in memoriam, v r. 1969 jmenován prezidentem republiky Ludvíkem Svobodou hrdinou ČSSR in memoriam.
Zdroje:
M. Brož - Hrdinové od Sokolova, 2006
Internet
Miloslav Medřický - Vendelín Opatrný, 1983
Odkaz na pamětní desku v Týništi nad Orlicí - ZDE
Odkaz na pomník u osady Světlá - ZDE
Odkaz na hrob v Týništi nad Orlicí - ZDE
Odkaz na pomník v Dukelském průsmyku - ZDE
Komentáře
Přehled komentářů
[B]Pěší četa Klementa Gottwalda[/B]
Byla první skutečně československou jednotkou. Byla vytvořena 2. prosince ze skupiny československých dobrovolníků soustředěné ve španělském městě Tarazoně u Albacety. Tvořilo ji 40 československých a 3 polští dobrovolníci. Z nich bylo 14 komunistů, 2 sociální demokraté, zbytek politicky neorganizovaní antifašisté. Byla zařazena v rotě Adam Mickiewicz, prapor Čapajev - 8. prapor, 13. mezinárodní brigáda, která vznikla v prosinci 1936. Velitelem byl L. Lajdl. Účastnila se bojů u Teruelu v prosinci 1936, v ofenzívě u Brunete v červenci 1937.
[U]Vendelín Opatrný, známý pod přezdívkou Camille[/U]
Byl politickým pracovníkem do Španělska odejel 30. listopadu 1936. Vendelín Opatrný byl dle zdroje Bojová příprava 6/1972 i obsluhou těžkého kulometu a účastnil se bojů u Teruelu a Madridu. Zachovaly se jeho záznamy bojů v roce 1936 u Teruelu. “19. prosince nastupujeme do kamionu a jedeme a nevíme kam. Přibližně pět kilometrů před frontou vystupujeme z kamionu. Gottwaldova četa z Čapajevova praporu dorazila v zimě, bylo dvacet stupňů pod nulou. 27. prosince útočíme podruhé na předměstí Teruelu. Při tomto útoku jsme ztratili našeho velitele, soudruha Lorence Lajdla, který byl smrtelně zraněn a zemřel cestou na obvaziště. 29. večer jsme znovu zaútočili na opevněný pahorek fašistů a na jednom místě se nám podařilo vniknout do jejich pozic. Kozderka okamžitě vztyčil vlajku naší čety nad první linií, bohužel jsme nemohli tuto pozici dlouho udržet. Asi po jedné hodině jsme se museli stáhnout zpět . V tomto boji jsme ztratili druhého kamaráda, soudruha Sobotku. Byl sice jen lehce raněn, ale nezůstal klidně ležet a chtěl si hned zranění sám obvázat. To bylo pro něj osudné, neboť ho zpozoroval fašistický kulometník. Našli jsme ho pak mrtvého, provrtaného mnoha střelami. Byl i členem úderek – brigád „de choque“, které prováděly diverzní činnost v týlu nepřítele. Do republiky se vrátil v červenci 1938 v hodnosti poručíka interbrigády ( teniente de la brigáda internacional ).
...
(Stalker, 14. 5. 2009 20:40)Bydlím v Týništi nad Orlicí, v ulici Kapitána Vendelína Opatrného. Dlouho mi to jméno přišlo zvláštní a lidé se mu smáli, dokud jsem si nezjistil, kdo vlastně Kapitán Opatrný byl. Čest jemu.
Neplatí: nomen omen
(Vladislav Drahoš, 29. 7. 2008 21:14)
Ono tradiční latinské rčení, že jméno někoho nebo pojmenování něčeho vystihuje charakter příslušné osoby nebo věci, to tedy na Vendelína Opatrného rozhodně neplatilo. Na podzim 1948 jsem narukoval do kasáren Dvory II u Karlových Varů. Útvar byl označený jenom číslem. Až později jsem se dozvěděl, že sloužím vlastně v motostřeleckém pluku Vendelína Opatrného. To jméno nám připadalo poněkud směšné. Bylo chybou tehdejšího systému utajování i plukovních osvětářů, že nám ucháňům neřekli, čí jméno útvar nese.
29.07.2008 vladislav.drahos@zoznam.sk
Vendelín Opatrný - interbrigadistaI
(Lubomír Průcha, 8. 2. 2011 13:51)