SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz

Antonín Pavlík se narodil v roce 6.července 1888 v Lovčicích u Čáslavi a zahynul 13.6. 1943 v Kolíně


Po maturitě byl odveden jako jednoroční dobrovolník zařazen do Celovce.Odkud odchází jako do 1.světové války jako velitel čety u pešího pluku 7 na srbskou frontu. V prosinci 1914 padl do zajetí. Již na podzim téhož roku bojuje jako dobrovolník spolu sse Srby u Niše na bulharské a soluňské frontě. Následně pak v květnu 1915 vstupuje do srbského vojska na funkci velitele roty a tlumočníka pro vyšší štáby. Zde také podstoupil vojenskému výcviku na Korfu a v Tunisu.

V dubnu 1918 vstoupil do československých jednotek ve Francii coby poručík u 21.střeleckého pluku v Cognacu. Zprvu působí jako velitel čety a od srpna 1918 jako velitel roty 21.střeleckého pluku francouzských legií. Působil na italském bojišti. V září 1918 velel rotě a v listopadu 1918 praporu 35.střeleckého pluku. V legiích dosáhl hodnosti kapitána.

Za službu v legiích byl mnohokrát vyznamenám, pro příklad obdržel Řád Bílý Orel V. III. a II.stupně s meči, albánskou Spomenica za rat i ujedinje, italskou medaili Fatgua di guerra a mnoho dalších.

Po návratu do ČSR bojoval na Těšínsku a proti maďarkým bolševikům na Slovensku v obou případech v čele jednotek pěšího pluku 35.A následně od srpna 1919 velel 88.pěšímu pluku, již v hodnosti plukovníka, v říjnu 1919 102.pěšímu pluku a od října 1920 pěšímu pluku 48 v Benešově ( pluk vznikl z bývalého pluku 102 ). Pěší pluk 48 měl čestný název "Jugoslávský". V září 1920 byl jmenován profesorem na Velitelské škole.

Od 4.dubna 1930 velel praporu útočné vozby a posléze od září 1933 pluku ÚV. V rámci působení u útočné vozby navštěvuje tankové učiliště ve Francii. Když k ÚV nastupoval v Milovicích coby velitel praporu měla útočná vozna celkem 25 důstojníků, 20 rotmistrů a 600 mužů, hlavně díky jesho úsilí se útočná vozba stmelovala a dále vytvářela. V roce 1933 byl postaven pluk ÚV, v roce 1935 2 pluky a následně ještě pluk třetí.

27.května 1934 přebírá plk.Antonín Pavlík standartu pro první pluk útočné vozby od Čs.národní rady. Tato slavnost se konala v Českém Brodě a 1.pluk ÚV se jí účastnil se svámi pásovými vozidly - tančíky československé výroby. Předávání standarty probíhalo jako součást oslav 500 let od Bitvy u Lipan. Součástí oslav bylo nejen předání stadarty, ale i přehlídka čs.branné moci, které se před nejvýznamnějšími činiteli země představily tři roty 1.pluku útočné vozby). Byly zde předvedeny nové tančíky vzor 33 ( celkem 40 vozidel) a obrněné automobily v počtu 30 vozidel. Český Brod byl považován za vhodné místo prezentace nového druhu vojska, kde se s ním kromě veřejnosti a tisku mohli seznámit i ostatní složky armády, pro něž byla tato technika nazvaná podle husitských tradic "útočnou vozbou", skutečnou novinkou a překvapením.

Na tehdejší poměry šlo o událost zcela neslýchanou, vyvolanou zcela jistě novým ohrožením republiky ze strany německého fašismu. Armáda tak na pozadí historických oslav prezentovala své odhodlání bránit zemi a veřejnost byla pomalu připravována na nelehkou budoucnost.

Armáda republiky Československé měla v roce 1934 k dispozici jen stará vozidla z 20. let, několik kusů Fiat Torino, Lancia a PA-I, 9 kusů PA-II, 6 lehkých tanků Renault z 1. světové války a 15 kusů obrněných aut vzor 27. Začátkem roku 1934 pak armáda z výroby obdržela nové tančíky ČKD právě v počtu 40 kusů a obrněná šestikolová auta Tatra vzor 30 v počtu 51 kusů, ve výrobě byl lehký tak vzor 34.

V červenci 1934 velel 24.pěší brigádě, v září 1935 pak Brigádě útočné vozby. Od ledna 1936 byl jmenován do generálské hodnosti. Od října 1937 nastoupil do funkce zástupce velitele 13.pěší divize, které pak od července do září 1938 velel. Na podzim 1938 velel 34.hraniční oblasti.

V květnu 1939 byl penzionován a zapojil se odbojové činnosti. Působil ve funkci krajského velitele Obrany národa v Kolíně. Mezi jeho působnost patří například rozvoz zbraní, psaní do ilegálních tiskovin, předávání zpráv do zahraníčí a ze zahraničí.

Na jaře 1940 byl zatčen a ve letech 1941-42 byl uvezněn, souzen u Sondergerichtu na Pankráci a v roce 1942 propuštěn.

Dne 21.5.1943 byl generál A.Pavlík vylákán na úřad práce pod záminkou pracovního nasazení a pod cizím jménem uvězněn v Kutné Hoře. V Kutnohorské věznici byl podroben mučení, které ještě zesílilo po jeho převozu na kolínské Gestapo. Zde byl připoután 7 dní bez jidla a mučením nucen k vyzrazení svých spolupracovníků. Generál Pavlík nejenže neprozradil své kolegy, ale podařilo se mu vyvléci se z pout. Při útěku byl však zastřelen kolínským gestapákem Langhamrem. To vše dne 13.června 1943 v noci na 14.červen.


Podklady :

- Encyklopedie branné moci ( J.Fidler, V.Sluka Libri 2006 )
- Střípky Z českobrodské historie Za badatele Klubu přátel historie čs. armády předseda Jaroslav Tůma, ve spolupráci se společnosti Viribus Unitis. ČBZ 6/94