divizní generál Vojtěch Boris Luža
Čs. válečný kříž 1918, Čs. řád Sokol s meči, Čs. revoluční medaile, Čs. medaile Vítězství, L´Ordre National de la Legion d´Honneur – Officier, L´Ordre National de la Legion d´Honneur – Chevalier, Croix de Guerre avec palme, Orděn svjatoj Anny III. stěpeni s mečami i bantom, Orděn svjatogo Vladimira IV. stěpeni s mečami i bantom, Orden Beli orao IV. reda, Orden Svetog Save III. reda, Orden Jugoslovenske krune II. reda, Uspomenica za rat i oslobodjenje 1914 – 1918, srbská Zlatá medaile za statečnost, Polonia Restituta III. stupně, Ordinul Steaua Romaniei eu spade in gradul Comandor cu paglica de Virtute Militara – IV. stupeň, Crucea Commemorativa a rarboiului 1916 – 1918, italský La croce al Merito di Guerra, Čs. válečný kříž 1939, Řád Milana Rastislava Štefánika II. třídy, Záslužný kříž ministra obrany ČR II. stupně
* 26. 3. 1891 v Uherském Brodě
VIII. 1909 – absolvent vyšší reálky v Uherském Brodě
1909 – 13 – student elektrotechniky na ČVŠT (VUT) v Brně
VIII. 1914 – presentován u pěšího pluku č. 35 v Plzni
XI. 1914 – velitel čety na ruské frontě
17. 7. 1915 – povýšen na podporučíka
30. 8. 1915 – zajat
11. 4. 1916 – přihlásil se do 1. srbské dobrovolnické divize v Oděse
do X. 1916 – velitel čety, později kulometné roty, bojoval v Dobrudži
I. 1917 – přešel do čs. legií a byl zařazen k 2. čs. střeleckému pluku
bojuje u Zborova a na Magistrále (Marjanovka, Kazaň, Čeljabinsk, Trojick), konvertoval k pravoslaví a přijal křestní jméno Boris
1. 8. 1918 – povýšen na kapitána, velitel pěší roty, velitel kulometné roty
16. 11. 1918 – povýšen na majora, velitel praporu
1. 4. 1920 – povýšen na podplukovníka, zástupce velitele pluku
22. 4 1920 – návrat do vlasti
VI. 1920 – velitel p. pl. 2 v Litoměřicích
X. 1920 – velitel p. pl. 5 v Praze
IX. 1923 – absolvent Válečné školy v Praze
1. 1. 1924 – přednosta 3. odděl. hl. štábu v Praze
10. 1. 1925 – povýšen na plukovníka
16. 7. 1929 – povýšen na brigádního generála
1. 12. 1929 – velitel 1. horské pěší brigády v Ružomberoku
31. 7. 1932 – velitel Válečné školy v Praze
1. 7. 1934 – povýšen na divizního generála
1. 10. 1934 – velitel Vysoké školy válečné v Praze
XI. 1935 – velitel IV. sboru v Olomouci
30. 11. 1935 – Zemský vojenský velitel v Brně
X. 1938 – velitel II. armády
VI. 1939 – propuštěn z armády a zařazen Ministerstvem veřejných prací k Zemskému úřadu v Brně, podílel se na vzniku vojenské odbojové organizace Obrana národa, spolupracoval s A. Eliášem, odmítl odejít do emigrace
III. 1941 – odešel do výslužby
IX. 1941 – přešel do ilegality, jeho manželka Milada byla zatčena Gestapem
1942 – budoval odbojovou organizaci Přípravný revoluční národní výbor
1944 – působil jako vojenský velitel v odbojové organizaci Rada tří
2. 10. 1944 – při útěku před razií Gestapa byl zastřelen protektorátními četníky v Hříšti u Přibyslavi (jeho zraněný pobočník por. J. Koreš spáchal sebevraždu)
7. 5. 1945 – jeho bratr Jaroslav, který strávil válku v německém koncentračním táboře Buchenwald zemřel na náledky útrap věznění
18. 8. 1945 – imatrikulován vědeckou hodností inženýr i. m.
1946 - povýšen na armádního generála i. m.
(Zdroj: Vojenské osobnosti čs. odboje 1939 – 1945, Encyklopedie branné moci RČS 1920 - 1939)
Odkaz na pamětní desku v Brně - ZDE
Odkaz na pamětní desku v Praze 6 - ZDE
Odkaz na pamětní desku v Uherském Brodě, okres Uherské Hradiště - ZDE
Odkaz na pamětní desku v obci Hřiště, okres Havlíčkův Brod - ZDE