Jdi na obsah Jdi na menu
 


armádní generál Sergej VOJCECHOVSKÝ

18. 2. 2007
armádní generál Sergej Vojcechovský


ObrazekOrděn svjatogo Stanislava III. stěpeni s mečami i bantom, Orděn svjatoj Anny IV. stěpeni, Orděn svjatoj Anny III. stěpeni s mečami i bantom, Orděn svjatogo Stanislava II. stěpeni s mečami, Orděn svjatoj Anny II. stěpeni s mečami, Orděn svjatogo Vladimira IV. stěpeni s mečami i bantom, Čs. řád Sokol, Vojennyj orděn svjatogo Georgija IV. stěpeni, Orděn svjatogo Vladimira III. stěpeni s mečami, Čs. válečný kříž 1918, L´Ordre de la Legion d´Honneur – Officier, L´Ordre National de la Legion d´Honneur – Chevallier, Orden Svetog Save II. reda, Orden Svetog Save I. reda, Orden Jugoslovenske krune I. red, Ordinul Steaua Romaniei eu spade in gradul Comandor, Řád bílého lva 1. stupně


* 29. 10. 1883 ve Vitebsku, Bělorusko
IX. 1902 – po maturitě vstupuje na Konstantinovské dělostřelecké učiliště v S. Petěrburgu
IX. 1903 – jmenován poddůstojníkem
VIII- 1904 – jmenován podporučíkem a zařazen k dělostřelecké brigádě na Kavkaze
IX. 1907 – povýšen na poručíka
IX. 1909 – povýšen na štábního kapitána
VI. 1912 – úspěšně, jako absolutní výtečník, ukončil studium na Nikolajevské akademii generálního štábu
VI. 1913 – absolvoval pilotní výcvik v Moskevském leteckém učilišti, pak působí jako člen inspekční komise generálního štábu pro kontrolu pohraničních pevností
X. 1913 – velitel roty 122. Tambovského pluku
VIII. 1914 – pobočník náčelníka štábu záložní 69. pěší divize v Charkově, později s ní obléhá pevnost Przemysl
XI. 1914 – jmenován kapitánem generálního štábu, bojuje v Karpatech
XI. 1915 – náčelník rozvědky 20. AS
VIII. 1916 – povýšen na podplukovníka generálního štábu
II. 1917 – náčelník štábu 176. pěší divize v III. 1917 přejmenované na 2. Kavkazskou granátnickou divizi
V. 1917 - náčelník štábu 126. pěší divize na rumunské frontě
IX. 1917 - náčelník štábu 1. střelecké Husitské divize
6. 1. 1918 – velitel 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova
V. 1918 – zvolen členem vojenského kolegia Prozatímního výkonného výboru legií a ustanoven velitelem Čeljabinské skupiny při bojích na Magistrále
VI. 1918 – ustanoven velitelem Západní skupiny, povýšen na plukovníka
8. 7. 1918 – ustanoven velitelem Jekatěrinburské skupiny
17. 10. 1918 – povýšen na generálmajora
XII. 1918 – návrat do ruské armády na Sibiři v hodnosti generálmajora, bojuje v rámci Kolčakovy ofezívy jako velitel 2. Ufimského sboru
22. 7. 1919 – ustanoven velitelem 2. sibiřské armády, s tou z posledních sil rozdrtí 2. armádu M. Tuchačevského
XII. 1919 – po pádu Sibiřské armády u Krasnojarska prchá s několika tisíci vojáků na východ
I. 1920 – povýšen na generálporučíka a ustanoven Vrchním velitelem ruských vojsk na Sibiři
II. 1920 – vzdává se velení a odjíždí do Vladivostoku, zde odmítá nabídku čs. legií, aby s nimi opustil Rusko a odjíždí na Krym ke gen. Wrangelovi
X. 1920 – po pádu Krymu evakuuje do Turecka
1. 5. 1921 – vstoupil do čs. branné moci v hodnosti generál V. hodnostní třídy
X. 1921 – velitel Pěší brigády 24 v Michalovcích
20. 1. 1920 – získal občanství RČS
III. 1922 – zástupce Zemského vojenského velitele v Užhorodě
I. 1923 – velitel Pěší divize 9 v Trnavě
10. 2. 1925 – povýšen na generála IV. hodnostní třídy
31. 7. 1927 – Zemský vojenský velitel v Brně
16. 12. 1927 – povýšen na divizního generála
30. 12. 1929 – povýšen na armádního generála
15. 11. 1935 – Zemský vojenský velitel v Praze
IX. 1938 – velitel I. armády, společně s gen. R. Lužou vyvíjel nátlak na presidenta Beneše, aby vydal příkaz v boji
1. 4. 1939 - pensionován, podílí se na přípravě budování vojenské odbojové organizace ON
v období okupace nevyvíjel aktivní odbojovou činnost, neustále byl sledován příslušníky Gestapa (a patrně i agenty NKVD)
12. 5. 1945 – zadržen oddílem NKVD v Praze a odvlečen do SSSR, proti tomuto aktu neprotestoval žádný československý politik, peticí čs. důstojníků se gen. L. Svoboda odmítl zabývat
1946 – odsouzen k 10 letům vězení
27. 10. 1951 – zemřel v pracovním táboře v Ozerlagu u Tajšetu

(Zdroj: Generálové legionáři, Encyklopedie branné moci RČS)

Odkaz na pamětní desku v Brně Stránicích - ZDE


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

ostuda

(Jaroslav Šimon, 16. 9. 2011 20:03)

Ano byl odvlečen orgány NKVD hned v květnu 1945 z Čs.republiky, přičemž byl již mnoho let čs.státní občan a armádní generál v Čs. armádě k tomu...a bohužel nebyl sám, ale podobných případů jak známo bylo daleko více. Zajímavě popsáno v knize od V.Bystrova:"Osud generála." Domnívám se, že je velikou ostudou tehdejších čs.státních orgánů,že k takovým věcem docházelo.

oprava/correction

(Martin, 1. 4. 2007 16:29)

Thank you for your help. I changed country of his birth.

faberrashed@gmail.com

(Farid Berrashed, 1. 4. 2007 11:49)

Dear sirs,
Thank you for the commemoration of your hero, but I must admit that armádní generál Sergej VOJCECHOVSKÝ is not Russian. He is from the ancient Belarusian noble family and was born in the ancient belarusian town of Vitebsk. I think you should change his nationality into the right one. Though Vitebsk was during that time in Russia that doesn't mean that Vojcechovsky is Russian. The same picture is for the prominent Czechs who lived in Austria. Thank you!