SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz

Vojennyj orděn svjatogo Georgija, Vojennyj orděn svjatogo Stanislava, Orděn svjatoj Anny, Croix de Guerre 1914 – 1918, Čs. řád Sokol s meči, Čs. válečný kříž 1918, L´Ordre National de la Legion d´Honneur – Chevallier, L´Ordre National de la Legion d´Honneur – Officier, L´Ordre National de la Legion d´Honneur – Commander, L´Ordre National de la Legion d´Honneur, Croix de Guerre 1939, Čs. válečný kříž 1939, Legion of Merit – Commander, Ordinul Coroana Romaniei cu spade in gradul Comandor cu paglica de Virtute Militara, Legion of Merit

* 7. 1. 1893 v Nové Huti pod Nižborem, okr. Rakovník
1912 – maturoval na Vyšším reálném gymnáziu v Rakovníku, presentován u praporu polních myslivců v Terstu
1914 – odjel do Ruska, pracoval jako účetní na Volyni
22. 8. 1914 – vstoupil do České družiny v Kijevě, účastní se obléhání pevnosti Przemysl
1915 – člen české družiny
do V. 1916 – bojuje v Haliči a Pinských močálech, pak do IV. 1917 – v sestavě 2. čs. střeleckého pluku
IV. 1917 – člen komise pro nábor dobrovolníků
VIII. 1917 – velitel roty  2. čs. střeleckého pluku
II. 1918 – velitel praporu 2. čs. střeleckého pluku, bojoval u Simbirska a na západní Sibiři, u Bugulmy, Belebeje
1. 2. 1919 – velitel  2. čs. střeleckého pluku Jiřího z Poděbrad, bojuje v okolí Irkutsku
IV. 1920 – navrací se do vlasti v hodnosti podplukovníka, nadále působí jako velitel p. pl. 2 a velitel posádky v Litoměřicích
1. 11. 1925 – velitel 7. pěší brigády v Josefově
XII. 1929 – převeden na MNO, přednosta oddělení pěšího vojska
1933 – velitel 6. divize v Brně
1. 1. 1934 – povýšen na divizního generála
15. 10. 1934 - velitel III. sboru
1937 – Zemský vojenský velitel v Brně
od IX. 1938 – velitel Hraničního pásma XIV
IX. 1939 – pensionován, zařazen jako odborový přednosta na Ministerstvo financí, zapojil se do činnosti vojenské odbojové organizace Obrana národa
III. 1940 – ilegálně opustil vlast a přes Bělehrad se dostal do Francie
IV. 1940 – přednosta odboru ČSVS a v VI. náčelník štábu ČSVS
VII. 1940 – evakuuje do V. Británie
VIII. 1940 – jmenován přednostou Vojenské kanceláře presidenta republiky, zde přijal a užíval krycí jméno – Nižborský
1943 – německé úřady mu zabavily majetek, zbavily jej protektorátního občanství a internovali jeho manželku a dvě děti ve Svatobořicích
XII. 1943 – doprovázel presidenta E. Beneše do Moskvy
VI. 1944 – jmenován velitelem osvobozených území a vrchním velitelem čs. jednotek na osvobozených územích mimo svazek sovětských vojsk
7. 10. 1944 – přiletěl na Slovensko, odkud brzo, v souvislosti s pádem povstání, evakuoval
28. 10. 1944 – působí v Chustu na Podkarpatské Rusi a stává se svědkem jejího uchvácení Rudou armádou a pošlapání dohod, jejichž podpisu se zúčastnil
IV. 1945 – ministrem dopravy v Košické vládě, později i v druhé poválečné vládě
3. 7. 1946 – opět jmenován přednostou Vojenské kanceláře presidenta republiky a přednostou Vojenského ústavu vědeckého
21. 6. 1948 – odvolán ze svých funkcí
VII. 1948 – odchází opět do exilu
v USA je předsedou Svazu československých důstojníků v exilu a zároveň pracuje jako poradce úřadu americké vlády pro východní Evropu
22. 4. 1960 – umírá ve Washingtonu D. C.


(Zdroj: Vojenské osobnosti čs. odboje 1939 – 1945, Encyklopedie branné moci RČS 1920 - 1939)


více:
http://www.army.cz/avis/vojenske_rozhledy/2001_2/100.htm

Odkaz na pamětní desku v obci Nižbor, okres Beroun - ZDE