SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz

Československá obec legionářská (dále jen ČsOL) je nestranické politické občanské sdružení, založené 15 ledna 1921 legionáři ze všech bojišť 1. světové války. PO okupaci vlasti v roce 1939 byla ČsOL nacisty zrušena a po vítězství nad nacizmem v roce 1945 opět obnovena . Na svém 4. sjezdu dne 2. července 1947 přijala do svých řad příslušníky československé zahraniční armády ze všech front druhé světové války, kteří se o vstupu do ČsOL usnesli na svém Slučovacím sjezdu v březnu 1946.
           
    Po únoru 1948 byla ČsOL začleněna bez souhlasu členstva do jednotného Svazu bojovníků za svobodu, později přejmenovaného na Svaz protifašistických bojovníků. Vedení této organizace požádalo dne 17. července 1949 o výmaz ČsOL z rejstříku registrace, čímž byla ČsOL protiprávně zrušena.
           
    PO pádu totality se dne 8. října 1991 sešli legionáři a delegáti jednotek čs. zahraniční armády a podle zákona čís. 83/1990 Sb. obnovili ČsOL, což bylo potvrzeno registrací Ministerstva vnitra ČR dne 12. února 1992, pod č.j.  VCS/1-10058/92. Na celostátním sněmu ČsOL ve dnech 4. a 5. dubna byl schváleny úpravy původních stanov.
           
    Spolupráce ČsOL s ostatními odbojovými organizacemi je výrazem uznání jednoty zahraničního a domácího odboje.
   
I.
Poslání Československé obce legionářské
1. Usilovat svou činností o zachování míru a bezpečnosti v souladu s Chartou Spojených národů o dodržování lidských práv a svobod ve smyslu Všeobecné deklarace lidských práv a svobod, přijaté Valným shromážděním Spojených národů  dne 10. prosince 1948.
2. Uchovávat, rozvíjet a předávat příštím generacím demokratické humanitní tradice, ze kterých vznikla naše samostatnost v roce 1918.
3. Přispívat k obnovení národní hrdosti, demokratických a bojových tradic v armádě Česká republiky.
4. Spolupracovat s historickými ústavy, školami a jinými institucemi při zpracování dějin a jejich využití ve výuce a výchově.
5. Ve spolupráci se státními a územními orgány napomáhat při zřizování a udržování památníků, čestných pohřebišť a jiných památných míst 1. a 2. čs. odboje, a to jak v České republice, tak i v zahraničí.
6. Navazovat a prohlubovat styky se zahraničními organizacemi válečných veteránů a jejich prostřednictvím hájit zájmy ČR.
7. Poskytovat sociální a humanitární výpomoc členům, zejména bývalým zahraničním vojákům, vdovám po nich a pozůstalým.
8. Prosazovat oprávněné nároky členů ČsOL u státních a veřejných orgánů, zejména v sociálních a zdravotních otázkách a při jejich úplné společenské rehabilitaci.
9. Usilovat o zřízení státních orgánů pro péči o odbojáře.
10. Usilovat o navrácení majetku, který ČsOL vlastnila a byl jí po roce 1948 protiprávně odebrán.
11. Přispívat k udržování jednoty národního odboje a plnění jeho poslání péči respektování rovnoprávnosti domácího a zahraničního odboje.
12. ČsOL musí zachovat a prohloubit vztahy s armádou České republiky a svůj vliv v naší společnosti působením na myšlení lidí. K tomu musí soustavně omlazovat svoji členskou základnu přijímáním nových aktivních , přesvědčených členů především z řad vojáků všech kategorií AČR, kteří budou pokračovat v propagování a rozvíjení myšlenek a tradic, na kterých vznikla a stojí ČsOL.
 
 II.
Členství v ČsOL, povinnosti a práva členů
1. Členy ČsOL se mohou stát zejména:
a)      účastníci bojů za národní osvobození v první a druhé světové válce, kteří byli příslušníky československých nebo spojeneckých zahraničních pozemních, leteckých, námořních a partyzánských jednotek, čs. zahraničního civilního odboje a jsou držiteli Osvědčení podle zákona č.255/46 Sb., nebo potvrzení Ministerstva obrany,
b)     rodinní příslušníci účastníků zahraničního odboje podle odstavce 1a) a čs. legionářů z dob 1. světové války,
c)      čs. účastníci boje za národní osvobození podle odstavce 1a), žijící v zahraničí a jejich krajanské jednoty, které se mohou stát kolektivním členem ČsOL,
d)     vojenští veteráni, vojáci AČR,vojáci mírových sil OSN, vojáci z povolání a v záloze a všichni občané České republiky, kteří uznávají poslání ČsOL, mají k prvnímu a druhému zahraničnímu odboji  blízký vztah a jsou ochotni plnit aktivně úkoly vyplývající ze stanov a poslání ČsOL.

2. Členství vzniká:
a)      přijetím a schválením písemné přihlášky členskou schůzí jednoty nebo valnou hromadou. Kopie schválené přihlášky bude zaslána předsednictvu RV k registraci. Předsednictvo RV může odmítnout registraci přihlášky člena. Důvody sdělí žadateli do 30 dnů a příslušné jednotě,
b)      v odůvodněných případech může přijmout a schválit písemnou přihlášku předsednictvo Republikového výboru,
c)       v případě  nepřijetí přihlášky jednotou nebo odmítnutí registrace předsednictvem rozhodne o členství Rozhodčí rada.

3. Čestné členství:
Uděluje se významným osobnostem politického, veřejného a kulturního života, příslušníkům armády, kteří pomáhají plnit poslání ČsOL. Může ho udělit Republikový výbor. Návrh na čestné členství mohou podávat všechny jednoty a orgány ČsOL. evidenci čestných členů vede předsednictvo RV ČsOL.

4. Členství zaniká:
a)      písemným oznámením o vystoupení z ČsOL,úmrtím,
b)     zrušením členství za soustavné porušování stanov usnesení volených orgánů ČsOL a neplnění povinností člena podle článku II odst . 7 Stanov. O zrušení členství rozhoduje svým usnesením členská schůze nebo valná hromada jednoty, nebo vyšší volené orgány.

    Zrušit členství má také právo Republikový výbor na návrh předsednictva. Rozhodnutí se členu doručuje písemně. Člen má právo odvolat se proti rozhodnutí o zrušení členství k Rozhodčí radě ČsOL. Toto právo má i orgán, který rozhodl o zrušení členství. Při zahájení jednání o zrušení členství může rozhodčí rada pozastavit výkon funkce v orgánech ČsOL.

5. Členy ČsOL nemohou být ti, kteří:
a)      byli členy fašistických, nacistických a kolaborujících organizací v době okupace, které jsou uvedeny v zákoně č. 255/46 Sb.,
b)     byli příslušníky nebo vědomými spolupracovníky represivních státní a stranických orgánů v letech 1948-1989 a svým jednáním zavinili vážnou újmu jiným občanům,
c)      jsou členy organizací, které státní orgány ČR prohlásí za extrémní,
d)     jsou pravomocně odsouzeni za úmyslné kriminální trestné činy. Ustanovení článku 5se plně vztahuje na nově přijímané členy.

Pokud by se vztahovalo na již přijaté členy, je nutno postupovat podle II. odst. 4 písm. c) -zrušení členství.

6. Člen ČsOL má právo:
a)      volit a být volen do všech funkcí ČsOL,
b)     zúčastňovat se činnosti ve své jednotě a v dalších orgánech, do kterých byl zvolen. Být zván na všechna jednání o své osobě,
c)      požádat pomoc ČsOL při uplatňování svých oprávněných nároků.

7.      Člen ČsOL má povinnost:
a)      být členem jednoty s výjimkou zahraničních a čestných členů,
b)     plnit úkoly, vyplývající ze stanov, usnesení volených orgánů a programů ČsOL,
c)      platit příspěvky, pokud o placení a jejich výši rozhodne členská schůze jednoty s přihlídnutím k finanční a sociální situaci člena. Výnosy z těchto příspěvků použijí jednoty k vlastní činnosti.
  
III.
Organizace ČsOL 
Organizace ČsOL je dvoustupňová, základním organizačním článkem je jednota ČsOL, organizované zpravidla na územním principu.

 1. Jednota ČsOL:
a)      vytváří se v rámci jednoho nebo více okresů, obvodů, města nebo obce, vojenského útvaru a všude tam, ke je dostatek členů a jsou podmínky pro aktivní činnost. Jednota vzniká nebo zaniká rozhodnutím valné hromady členů ČsOL a následnou registrací nebo zrušením registrace předsednictvem Republikového výboru ČsOL. Nejvyšším orgánem jednoty je valná hromada, kterou svolává výbor jednoty podle potřeby -nejméně jednou ročně,
b)      b) valná hromada volí výbor jednoty a před sněmem delegáty na sněm podle klíče určeného Republikovým výborem ČsOL. Jednoty volí ze svého středu předsedu, místopředsedu, tajemníka, hospodáře, revizora, příp. další funkcionáře. valná hromada jednoty doporučuje kandidáty ze svých členů do republikových  orgánů ČsOL. Jednota spolupracuje s příslušnými výbory demokratických občanských a odbojářských sdružení při zabezpečování společných úkol, s orgány státní správy a samosprávy, s vojenskými útvary AČR, školami a jinými organizacemi v obvodu své působnosti.

 2. Republikový sněm ČsOL:
            Republikový sněm je nejvyšším orgánem ČsOL. Řádný sněm svolává Republikový výbor nejméně jednou za tři roky. Usnesení o svolání sněmu  a jeho program musí být oznámeny jednotám nejméně tři měsíce před jeho konáním.
            Mimořádný sněm musí být svolán, požádá-li o to jedna třetina registrovaných jednot nebo individuálních členů ČsOL nebo Republikový výbor ČsOL. Delegáty na sněm volí valné hromady jednot podle klíče schváleného Republikovým výborem. Před zahájením sněmu zvolí delegáti orgány pro jeho řízení, schválí program, jednací a volební řád sněmu.
 Sněm plní tyto úkoly:
a)      projednává zprávu o činnosti ČsOL a jejich volených orgánů, zprávu o hospodaření , zprávu revizní komise, zprávu Rozhodčí rady a další zásadní otázky zařazené do programu jednání,
b)      sněm schvaluje usnesení a program činnosti na další období, stanovy ČsOL a případně provolání k aktuálním vnitropolitickým i mezinárodním otázkám,
c)      sněm v tajných volbách volí členy Republikového výboru, předsedu a místopředsedy jako statutární představitele, členy revizní komise a členy Rozhodčí rady.

 3. Republikový výbor ČsOL (RV):
 Je výkonným orgánem mezi sněmy. Schází se podle potřeby, nejméně však jedenkrát za čtyři měsíce.
 Plní tyto úkoly:
a)      zabezpečuje realizaci usnesení sněmu, schváleného programu a ostatních úkolů uložených sněmem,
b)      schvaluje činnost předsednictva,
c)      schvaluje výsledek hospodaření a rozpočet na příští období,
d)      schvaluje organizační a jednací řád ČsOL,
e)      volí ze svého středu členy předsednictva Republikového výboru a další představitele podle organizačního řádu,
f)        za odstoupivší  (zemřelé) statutární představitelé, členy republikového výboru, revizní komise a Rozhodčí rady kooptuje náhradníky z počtu členů Republikového výboru a náhradníků zvolených sněmem,
g)      člen RV ČsOL nesmí být členem revizní komise ani Rozhodčí rady.

 4. Předsednictvo RV ČsOL:
 Je výkonným orgánem mezi zasedáními  Republikového výboru. Zasedá podle potřeby, nejméně však jednou za dva měsíce.
 Plní tyto úkoly:
a)      zabezpečuje realizaci všech úkolů vyplývajících z usnesení i dalších dokumentů sněmu a RV,
b)      spolupracuje s představiteli armády, vládních a zastupitelských úřadu, společenskými organizacemi a jinými institucemi při naplňování poslání ČsOL,
c)      spolupracuje s mezinárodními odbojovými  a veteránskými organizacemi a jinými demokratickými institucemi  při řešení společných problémů odbojářů a vojenských veteránů,
d)       po dohodě s představiteli jiných odbojářských sdružení vytváří podmínky pro úspěšné zabezpečení společných úkolů,
e)      řídí a po všech stránkách zabezpečuje činnost jednot,
f)        odpovídá za hospodaření a účelné využívání finančních i jiných materiálních prostředků ČsOL
g)      jmenuje profesionální pracovníky ČsOL a schvaluje jejich odměny,
h)      schvaluje návrhy na vyznamenání a jiná morální ohodnocení členů ČsOL, návrhy na udělení pamětní medaile ČsOL, čestných vyznamenání a uznání významným osobnostem politického, veřejného a kulturního života a příslušníkům armády,
i)        Mezi zasedáními předsednictva jsou oprávnění řešit úkoly, které nesnesou odkladu, předseda, místopředsedové, hospodář a případně další pověření členové předsednictva. O svých rozhodnutích podávají zprávu nejbližšímu zasedání předsednictva.

 5. Revizní orgány ČsOL:
 Revizními orgány ČsOL jsou revizní komise a revizoři jednot.
 Revizní komise (RK) plní tyto úkoly:
a)      podle právních předpis, Stanov, organizačního a jednacího řádu ČsOL, usnesení sněmu a RV a jeho předsednictva kontroluje jejich dodržování a plněni a prování revizi hospodaření s finančními i jinými materiálními prostředky ČsOL. Má právo vyžadovat od předsednictva RV, výborů jednot a jednotlivých funkcionářů potřebné informace.
       O zjištěných skutečnostech podává průběžné zprávy předsednictvu a RV. Za každé pololetí podává písemnou zprávu na zasedání RV ČsOL,
b)      účastní se sestavování rozpočtu ČsOL,
c)      předseda RK se zúčastňuje zasedání předsednictva a RV s poradním hlasem,
d)      za svou činnost odpovídá sněmu ČsOL, kterému předkládá komplexní zprávu,
e)      revizní komise může se souhlasem RV v případě nutnosti zadat provedení hloubkové kontroly odborníkovi nebo auditorské organizaci,
f)        revizoři jednost provádějí revizi hospodaření v jednotách. Zúčastňují se zasedání výboru jednoty. Za svou činnost odpovídají valné hromadě jednoty, na které předkládají zprávy o hospodaření,
g)      člen Revizní komise nesmí být členem Rozhodčí rady.
 6. Rozhodčí rada ČsOL:
a)      je orgánem ČsOL, který projednává a řeší spory mezi organizacemi, orgány a členy ČsOL, závažné morální poklesky jednotlivých členů, stížností jednot a jednotlivců,
b)      je oprávněna dávat závazný výklad stanov. Své návrhy a doporučení postupuje předsednictvu RV. Je volena sněmem ČsOL, kterému zodpovídá za svou činnost a předkládá komplexní zprávu.

 7.                  Historické skupiny
     V rámci ČsOL se mohou tam, kde jsou pro to podmínky, vytvářet historické skupiny (dále jen HS). Vzniklé HS podléhají registraci Republikovým výborem. HS jsou svým charakterem zájmové skupiny a svou činností nemohou nahrazovat výkonné orgány ČsOL.
Organizují takovou činnost, která přispívá k zachování a utužení dobrých vztahů mezi spolubojovníky a ostatními členy ČsOL.
Organizují pravidelná setkání svých členů, vzájemně si pomáhají a propagují svoje specifické bojové tradice.
Činnost historické skupiny řídí výbor, zvolený na valné hromadě jejich členů. Její činnost nemůže přesahovat rámec skupiny.

Jednotlivé skupiny však mohou vzájemně spolupracovat.
HS mají právo podávat návrhy, připomínky a náměty směřující k aktivizaci a zkvalitnění činnosti ČsOL voleným výkonným orgánům na všech stupních.
Předsednictvo ČsOL se při organizování různých vzpomínkových či jiných akcí opírá, podle jejich charakteru, o pomoc historických skupin Republikový výbor může zrušit registraci historické skupiny v případech , kdy její činnost bude soustavně porušovat Stanovy, organizační a jednací řád a usnesení volených orgánů ČsOL.
 
8.      Kluby přátel čs. legií
 a)      kluby přátel čs. legií, kluby vojenské historie apod. (dále kluby přátel) jsou zájmová seskupení příznivců legionářského hnutí,
        b)      členy klubů přátel  jsou zejména pozůstalí po účastnících 1. a 2. odboje a mladí lidé, které spojuje zájem o historii čs. legií,
        c)      kluby přátel vyvíjejí svoji činnost zpravidla pod patronací a v součinnosti s jednotami ČsOL v místech , v nichž jsou tyto jednoty činné,
        d)      členové klubů přátel se mohou stát členy jednot ČsOL zejména v místě svého bydliště,
        e)      činnost klubů přátel se řídí jejich statuty (stanovami), které předkládají na vědomí předsednictvu ČsOL.
 
 
IV.
Právní postavení ČsOL, její majetek a hospodaření
1.      ČsOL je nezávislým, samostatným právním subjektem. Je historickým nástupcem a pokračovatelem ČsOL založení v roce 1921.
2.      ČsOL může nabývat práva a zavazovat se vlastním jménem ve všech otázkách své činnosti. Tato práva může delegovat na jednoty nebo jiné orgány ČsOL.
3.      V souladu s platnými právními předpisy může zřizovat hospodářská zařízení a nabývat majetek do svého výlučného vlastnictví. Jde zejména o majetek získaný vlastní hospodářskou činností, převodem od státních nebo jiných organizací, sponzorskými dary od organizací v ČR i ze zahraničí. O využití nemovitého majetku a majetku v hodnotě přesahujícím hodnotu základních prostředků rozhodují statutární představitelé ČsOL se souhlasem předsednictva Republikového výboru ČsOL.
4.      Jménem ČsOL mohou jednat statutární přestavitelé předseda a místopředsedové, Rozhodnutí o dispozici s nemovitým majetkem ČsOL a prostředky převyšujícími hodnotu základního prostředku musí podepsat nejméně dva statutární představitelé. Stejný postup platí i v případě jiných závažných rozhodnutí.
5.      Zásady hospodaření, nabývání a likvidace majetku ČsOL podléhají obecně platným právním předpisům.
 
 
V.
Společná a závěrečná ustanovení
 1.      Tyto stanovy vycházejí ze stanov ČsOL, které byly zaregistrovány  MV ČR dne 12. února 1992 pod č.j.
 VCS/1-10058/92. Jejich znění schválil snem ČsOL dne 5. dubna 1995 a byl zaregistrovány ministerstvem vnitra dne 1. března 1996 pod č.j. VSC/1-10058/92-R. Změnu stanov schválil řádný republikový sněm ve dnech 18.-19. května 1998 a byly vzaty na vědomí MV ČR dne 23.11.1998 pod stejným č.j. Poslední úpravu stanov schválil řádný republikový snem ČsOL ve dnech 28.-29. března 2001.
2.      Sídlo Republikového výboru ČsOL je Praha 2, Sokolská 33, PSČ 120 00.
3.      Funkce ČsOL jsou čestné. Cestovní a jiné náklady, vzniklé při jejich plenění se hradí podle příslušných předpisů.
4.      Odměny voleným funkcionářům a jiným představitelům a členům ČsOL za mimořádné výkony a úspěšné plnění úkolů ve prospěch

ČsOL schvaluje předsednictvo RV. Totéž v jednotách schvalují pro své funkcionáře a členy výboru jednot a hradí je ze svých prostředků.