Historie legionářů v Českém Brodě
O začátcích organizací legionářů v Českém Brodě neexistují přesnější záznamy, nicméně v místním tisku ( Naše Hlasy ) je zmínka o tom, že dne 12.6.1921 uspořádala legionářská organizace v Českém Brodě slavnost sjednocení ve prospěch vdov a sirotků po padlých a zemřelých legionářích. V březnu byl zřízen zemědělský odbor, který měl sledovat průběh pozemkové reformy a příděl půdy ze zabraných lichtejnštejnských dvorů na Českobrodsku žadatelům z řad legionářů.
Dále již záznamy jsou a první valná hromada ČsOL se konala dne 3.2.1924. Mimo jiné se hodnotila i činnost za rok 1923. Předsedou byl zvolen Josef Křivánek, odborný učitel v Českém Brodě a jednatelem Josef Hladký, učitel v Českém Brodě, správcem pomocného fondu Jan Klíma, zubní technik a pokladníkem František Hocke, rotmistr.
Od 29.4.1924 získává místní jednota ČsOL Č. Brodě okresní působnost ( po schválení stanov jednoty Zemskou politickou správou v Praze výnosem č. 158 760 ), v roce 1924 má jednota již 100 členů. V témže roce vyplatila jednota 3200 Kč podpory vdovám a sirotkům po padlých a zemřelých legionářích a nezaměstnaným legionářům. Dalším a celkově dlouholetým předsedou byl Rudolf Lehovec, disponent Legiobanky v Českém Brodě.
V roce 1927 ( 10.7.1927 ) ukládá starosta Českého Brodu František Macháček do podstavce pomníku Prokopa Velikého prsť z Bojiště u Zborova, kterou přivezli legionáři. Na počest Bitvy u Zborova je ulice ke Kounicím pojmenovaná Zborovská třída.
V roce 1928 se v Českém Brodě konaly velké oslavy, při kterých došlo k uložení prsti z bojišť ( 8.7.1928 z bojiště u Doss Alta v Itálii a 28.10.1928 z bojiště u Terronu a Vouziers ve Francii ) do pomníku Prokopa Velikého. Na Lipanské mohyle byla prsť z bojištť uložena 6. července 1928.
V roce 1933 se koná slavnost spojená s odhalením pamětní desky legionáři Bedřichu Nezavdalovi, který padl 24.4.1918 v Bitvě u Amiensu. Slavnost začíná v pátek 30.6.1933 večer představením hry ze života ruských legionářů "Jak umírali", kterou napsal jednatel zdejší jednoty ČsOL František Fišer. Dale se konaly převážně koncerty vojenských hudeb a ve výroční den Bitvy u Zborova 2.7. byla slavnostně odhalena vlastní pamětní deska na domě v Jungmanově ulici 270. Hlavním řečníkem byl generál Vojtěch Klecanda, který předal Nezavdalovýcm rodičům pět vyznamenání. Desku převzal do opatrování města starosta František Macháček.
Další činností jednoty byly přednášky a dobročinné akce, např. dne 29.11.1936 měl přednášku letec Josef Rezler na téma protiletecká obrana s stav světového letectví. Poslední valná hromada se konala v roce 1939 a předsedou jednoty byl zvolen Karel Kudrnáč.
Od roku 1927 fungovala v Českém Brodě i Nezávislá jednota čsl. legionářů. Ta se například neúčastnila oslav v roce 1928. Jejími členy byli mimo jiné i dřívější členové ČsOL ( Jan Klíma, František Hocke ). V čele jednoty byl Emanuel Zlatohlávek, majitel autodílny v Českém Brodě, v letech 1935-37 pak Jaroslav Syřiště, notář.
V roce 1938 ještě vzniklo Sdružení legionářského dorostu jejímž předsedou byl Karel Kadeřábek, úředník a jednatelem Josef Lacina, poštovní posel z Tuchoraze.
Jednoty ČsOL se sdružovaly do žup. 20.11.1920 se v Kolíně konala konference delegátů jednot okolních okresů na které se dohodl vznik krajského výkonného výboru ČsOL. V roce 1921 vedení ČsOL rozhodlo, že župa bude mít sídlo v Kolíně. Ustavující sjezd župy se konal 8.1.1921 a účastnili se ho zástupci okresů Kolín, Kouřim, Český Brod, Kostelec nad Černými Lesy, Kutná Hora, Čáslav, Německý Brod, Humpolec, Chotěboř a následně se župa zvětšila ještě o okresy Poděbrady, Nymburk, Sadská, Kostomlaty a Žehuň. Celkem bylo v župě 40 jednot, prvním předsedou byl kolínský Čeněk Jandák, ruský legionář. Vycházel kolínský legionářský časopis "V boj !". V roce 1928 bylo sídlo župy přeloženo do Kutné Hory, po roce 1930 se vrací do Kolína. V roce 1931 je předsedou župy zvolen Antonín Moravec. 15.4.1934 je župa pojmenována „Župa Bedřicha Havleny" ( B. Havlena, italský legionář popravený 21.6.1918 ). Od roku 1933 se snižuje počet jednot na 22, mimo jiné odpadla jednota Český Brod, která se připojila k župě Pražské.
Jednota ČsOL byla stejně jako jiné rozpuštěna v srpnu 1939 a její majetek zabavilo Kolínské Gestapo. Majetek byl uložen na městském úřadě v Českém Brodě.
Hned po německé okupaci ČSR dochází k odstraňování legionářů ze státní správy a samosprávy. Na Českobrodském okrese se jednalo o 35 členů obecních úřadů ve 25 obcích ( z 88 obcí ). Mnoho z Českobrodských bylo během války zatčeno a umučeno v koncentračních táborech. Mezi prvními byl zatčen italský legionář Karel Kudrnáč a notář JUDr. J. Syřiště. K. Kudrnáč zemřel v koncentračním táboře v Oranienburgu, J. Syřiště se sice vrátil, ale na následky věznění zemřel v r. 1944. V roce je zatčen 1940 Karel Boháček, francouzský legionář, který též zemřel v koncentračním táboře v r. 1944 a v r. 1942 byl zastřelen v Pardubicích dr. Emil Říha, ruský legionář. Z koncentračního tábora se vrátil ruský legionář Rudolf Lehovec.
Jednota ČsOL byla obnovena 25.5.1945 a jednatelem se stal Karel Günther, berní úředník, pokladníkem Karel Koc, úředník ONV Český Brod. V roce 1947 byl rozšířen název na Československá legionářská obec, místní jednota majora Františka Záruby v Českém Brodě ( + 29.10.1943 ve Vratislavi, zatčen za účast v odbojové skupině ÚVOD )
Po roce 1948 ČsOL zaniká a činnost je obnovena až po roce 1990.
Zdroje:
Českoslovenští legionáři okresu Kolín - rodáci a občané, Zuzana Miškovská, Ladislav Jouza, Okresní úřad Kolín, 2002
Českobrodští legionáři ( http://www.kulturainfo-cesbrod.cz/legie.htm )