SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz

Na požádání kamaráda Martina o napsání článku o službě v Bývalé Jugoslávii u 6.Mech.praporu se tímto pokouším něco sepsat.
O penězích,službách a věcí kolem již bylo napsáno v článku od Martina „SLUŽBA V MISI SFOR II ".

Mise IFOR měla za úkol od sebe rozdělit znepřátelené strany na území Bývalé Jugoslávie.Tomu také odpovídal mandát OSN. Jednotky měli a úkol odzbrojovat polovojenské jednotky a zabavovat ilegálně držené zbraně mezi lidmi v hojném počtu od lehkých pěchotních až po těžké. Dále se stále nacházely minová pole které se za pomoci místní armády odminovávaly.


V Květnu 96 jsem po absolvování výběrového řízení které probíhalo v zimě,nastoupil do výcvikového tábora OSN v Č.Krumlově jako st.řidič kde probíhal výcvik jednotek odjíždějících do Jugoslávie
Výcvik trval 2.5 měsíce, první 3 týdny probíhal po učebnách kde se učila poznávat mentalita a náboženství národů v místě nasazení,jelikož se plnily úkoly mezi Muslimy a Srby. Dále se učily poznávat druhy zbraní,munice, různé druhy min a nástražné systémy. Mezi tím probíhalo soustavné zlepšování fyzické kondice jako běh, výcvik Musada-MCS. Někteří pak odjeli na další výcvik se zaměřením na jejich funkce. Řidiči podstoupily KŘK ( krátkodobý řidičský kurz ) na získání vojenského řidičského průkazu,jelikož většina řidičů jsme byli ze zálohy.
Po skončení výcviku jsme dostali týden volna na zařízení nezbytných věcí a rozloučení s rodinami.
V červenci začalo střídání jednotek v Bosně-Hercegovině která probíhala ve dvou etapách.
Prvních 14 dní jsem strávil na základně Donja Ljubija kde bylo též velitelství praporu.Tam jsme byli ubytováni ve škole která byla zdevastována. Po opravě kterou zajišťovali češi opět slouží dětem.
Pak jsem byl přeřazen na spojovací uzel,který se nacházel nad Bosanskou Krupou,jehož základ tvořilo 12 lidí.Tam se bydlelo ve vypáleném baráku o 5 místnostech,který byl opraven klukama kteří tam byli první, z dostupných zdrojů za což jim patří dík.
Krom stráže kterou jsme vykonávali všichni až na obsluhu převaděče která sloužila ve 12 hod.službách. K dalším povinnostem patřilo jezdit 2x denně pro jídlo (oběd,večeře) na základnu do Bosanské Krupy, pytlování zeminy na obranný val okolo převaděče, střílen atd. a jiné práce pro chod uzlu (sekání dřeva na zimu,mytí nádobí oprava baráku a jiné ).
Při jízdě mimo základnu se jezdilo ve 2 lidech a při zvýšené boj.pohotovosti ve 3. Pokaždé v plné zbroji.Takhle to pokračovalo až do dubna 97 kdy jsem se vrátil z Mise domů.


Olda