SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz

V těchto dnech si s úctou připomínáme dne 2. července 1917 jako .93. výročí památné, první vítězné bitvy československých legionářů u Zborova v Haliči (dnešní Ukrajina).
V době I. světové války vrcholil historický staletý boj o rovnoprávné postavení Čechů a Slováků v rodině evropských národů. Na ruské frontě vznikají první vojenské organizace – Československé legie jako armáda státu, který se teprve ustavoval, a žil jenom v srdcích československých dobrovolníků. Do legií se hlásili především členové krajanských spolků a hlavně Češi a Slováci z ruských zajateckých táborů. Značná část bojovníků v legiích byli příslušníci vlastenecké tělocvičné organizace SOKOL, kteří vynikali vzornou vnitřní organizací, pevnou kázní a pravidelnou fyzickou a duševní přípravou. Byli též dobře vybaveni jazykově, proto byli nasazováni ve výzvědných a průzkumných jednotkách. V památné bitvě u Zborova prolomili naši legionáři frontu a zvítězili v první bitvě, která znamenala počátek československého vojska. Po dramatickém návratu do osvobozené vlasti se stalo záštitou a zárukou svobody a samostatnosti nového demokratického státu – Československé republiky.
Zborov umožnil organizaci zahraniční armády, která byla nezbytnou podmínkou svobody a samostatnosti. Tehdy, poprvé od bitvy na Bílé Hoře 8.listopadu 1620, bojovalo samostatné české vojsko pod svými prapory a za svobodu své země, která byla ve svazku Habsburské říše. Československým legionářům se podařilo prolomit tři linie zákopů rakousko-uherské armády, přestože měli nevyhovující výzbroj, výstroj i zázemí. Bitvy se zúčastnilo mnoho pro budoucí vývoj československého státu významných osobností, jako byl generál a spisovatel Rudolf Medek, generál Stanislav Čeček, generál Otakar Husák a pozdější ministr národní obrany Jan Syrový.
V době první republiky byl  na paměť bitvy u Zborova 2. červenec vyhlášen Dnem československé armády, u příležitosti jeho výročí probíhaly velkolepé oslavy. Na památku slavné bitvy se vztyčovaly  pomníky a byly pojmenovány ulice. V roce 1938 vznikl vlastenecky zaměřený film Zborov podle literární předlohy Rudolfa Medka.
Také v Praze 13 na Spořilově byl v červnu 1937 slavnostně vztyčen zásluhou početné Místní jednoty Československé obce legionářské a Tělocvičné jednoty SOKOL Praha  Spořilov - Roztyly krásný pomník Hrdinům od Zborova, navržený ruským legionářem kpt. Karlem Babkou žijícím na Spořilově a spořilovským architektem Režným. Dobovou fotografii pomníku, který stál na místě dnešního Národního hřbitova na Roztylském náměstí na Spořilově přinášíme jako vzpomínku na tento památný den.
Za nacistické totality byla postupně legionářská tradice vymazávána, docházelo
k pronásledování legionářů, měnily se dějiny v učebnicích. Spořilovský památník byl za války německými okupanty v červnu roku 1940 stržen a odvezen neznámo kam. Proto je dnes třeba připomínat zejména mladé generaci  tyto významné události a znovu oživovat slavnou českou historii.

Společným úsilím celostátních i místních odbojových a vlasteneckých občanských organizací se vytvořilo v roce 2009 občanské sdružení Sbor pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova, které usiluje o obnovu Památníku 1 a 2..odboje na Roztylském náměstí na Spořilově.
Dne 24. června 2010 byl slavnostně poklepán základní kámen z hory Blaník pro nový pomník, který hodlá Sbor odhalit dne 2. července 2012 u příležitosti 95. výročí bitvy u Zborova a konání XV. Všesokolského sletu PRAHA 2012.

Nezapomínejme na hrdinství legionářů, jejich lásku k vlasti a oběti nejvyšší, které položili za svobodu a samostatnost Československé republiky.

Jako tichou vzpomínku na tyto bojovníky a hrdiny uvádíme dopis českého dobrovolce Nováka, napsaný ze Zborova jeho matce v předvečer slavné bitvy: