SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz

V neděli 2.července 2006 uplyne 73 let od odhalení pamětní desky Bedřicha Nezavdala v Českém Brodě. Snad někoho zaujme pár informací o této události.


Slavností odhalení pamětní desky Bedřicha Nezavdala se stalo velkou národní manifestací, Průvod zahajovala selská jízda v počtu 36 jezdců pod vedením okresního náčelníka Šnajberka dále pochodovali skauti, Sokol, Dělnické tělocvičné jednoty, hasiči a do stovek jdoucí průvod legionářů, stráže bezpečnosti, záložních důstojníků.
V průvodu kráčel zástupce vlády a ministra národní obrany generál Klecanda a francouzský vojenský atašé. Průvod došel městem k rodnému domku hrdiny ( dnes Jungmanova 270 ) kde slavnost zahájil projev předsedy jednoty ČsOL bratr Lehovec, dále hovořil generál Klecanda, který vyzvedl význam služby vlasti a obsáhl boj za svobodu svého národa příkladem Bedřicha Nezavdala. Po té jménem vlády rodině předal čestné vyznamenání a totéž jménem francouzské vlády učinil francouzský vojenský atašé. Odhalenou desku převzal do ochrany města starosta Macháček. Průvod nakonec došel na náměstí a ještě položil věnec k pomníku Prokopa Velikého, kde redaktor Šubrt zhodnotil význam bitvy u Zborova.

A kdo vlastně byl Bedřich Nezavdal ?

Narodil se 13.dubna.1889 v Českém Brodě, kde absolvoval měšťanskou školu a poté se vyučil krejčím. Časem odešel za prací do zahraničí. Ve Francii, přesněji v Paříži se také oženil. Začátek války ho zastihl v Londýně, kde byl členem Sokola. Sokolové ve Velké Británii již 8.srpna 1914 nabídli Ministerstvu války, že vstoupí do britské armády, ale nakonec byli odmítnuti. Když se Nezavdal jako řada dalších dozvěděl o vzniku Roty Nazdar, rozhodl se vstoupit do francouzské Cizinecké legie. Nastoupil dne 26.října 1914 v Bayonnu, kde podepsal závazek na dobu trvání války. Přidělen byl k Rotě Nazdar, praporu C 1.cizineckého pluku.
Jako příslušník Roty Nazdar byl nasazen do bojů na frontě. Pro velké ztráty v bitvě u Arrasu byla Rota Nazdar rozpuštěna ( 16.6.1915 ). Dále bojoval dále v jiných jednotkách francouzské Cizinecké legie na západní frontě téměř po celou válku. Účastnil se i bitvy u Vedunu. Zemřel jako kulometčík dne 24.dubna 1918, kdy podlehl zranění, které utrpěl 18.dubna v bojích na Sommě při pochodu na Amiens.